neděle 5. září 2010

Nutný předporodní teror

Tak nějak za tři měsíce mi pan doktor určil termín porodu. Budiž. S dítětem v bříšku jsme stejnak domluvený, že to bude třetího, protože to je přece mnohem lepší datum, navíc pátek a tak :)
Jsem v klidu. Tuším, že porod mě rozhodně nemine, ať tak nebo tak.
Do triček a vůbec většiny oblečení se stále vejdu XS/S, kalhoty jsem prohodila za ty pohodlnější s gumou kolem pasu, ale sehnat na internetu kalhoty 36 je pořád poměrně těžká práce. Tohle a pravidelné zapíjení Mamavitu+průkaz+návštěvy doktora+okopávání dítka zevnitř je asi jediný co mi připomíná, že jsem těhotná. Neumím to prožívat tak jako ostatní, chrastítka se mi v hlavě neusadila a všechno řeším s docela chladnou hlavou. Občas jsem překvapená...
Tenhle pátek jsem na jedné sociální síti(na fejsbůku) vedla zajímavý rozhovor se slečnou, se kterou jsem kdysi navštěvovala stejnou školu. Shodou okolností zasloužilá matka(první dítě hned s plnoletostí, protože prý je to roztomilý).
Zjistila z galerie fotek, že moje bříško už není tak jako kdysi a že jsem asi těhotná. Nejprve se opatrně zeptala, jestli ano a za jak dlouho to nastane. Napsala jsem jí, že 3 měsíce a pak to vypuklo.
ONA: "A jsi nervózní?"
JÁ: "Z čeho?"
ONA: "No...z porodu přece"
JÁ: "NE..."
ONA:"Proč nejsi nervózní?"
Slečně jsem vysvětlila, že s tím, že jednou budu rodit jsem do toho všeho šla o všem jsem uvažovala a že si myslím, že jsem na to připravená, jinak bych nechtěla mít dítě.
Začal teror číslo dvě.
ONA"A necítíš se stará na první dítě?"
JÁ ":D"
ONA"mému prvnímu dítěti je už skoro sedm"
Tuto diskuzi jsem slušně zamluvila, protože se necítím stará na první dítě. Opravdu si myslím, že jsem o nic zásadního nepřišla, když jsem neporodila hned po škole dítě, když jsem bydlela chvilku úplně sama(popř. s kamarádkou) a když jsem se odstěhovala do jiného města. A kdybych se na to necítila teď, tak bych děti měla ve třiceti třeba a bylo by mi to asi i jedno :)
Teror číslo tři
ONA "A jak chceš rodit?"
JÁ "No tak to fakt ještě nevím...:)"
ONA "A epidural asi mít nebudeš viď?"
JÁ "Asi určitě ano!!"
ONA "A proč? To je přece úplně zbytečná věc."
JÁ "Hlavně proto, že nechci aby mě to zbytečně bolelo, myslím, že to jde prožít i líp"
ONA "Já jsem rodila bez, protože to si musíš prožít i tu bolest, jinak to není plnohodnotnej porod."
JÁ "To je hlavně pěkná blbost, nevidím důvod proč tvrdit, že něco bolestivýho je plnohodnotný. Navíc hodlám tohle řešit až třeba měsíc před termínem. Nemám důvod se tím rozptylovat už teď!"
Ano, kdo si myslí, že jsem ji urazila, tak se trefil. Ještě na mě zkusila výbavičku, kočárek a další věci a když zjistila, že už jsem se na to všechno dívala na internetu, ale doma máme zatím pár kousků mini oblečků, tak to vzdala, rozloučila se a odpojila. Ale ještě předtím jsem se stačila dozvědět, že jsem cynická matka :)
Myslím si, že je úplně v pořádku být v tomhle směru v klidu. Nejsem sice zasloužilá matka, ale
doufám, že matka s alespoň trochu zdravým rozumem, která víc co by chtěla.
Obavy jsou vždycky, ale určitě ne z toho, jestli a jak budu rodit a co je plnohodnotný porod, nebo snad obavy z kočárku. Mám občas pocit, že většina takzvaných "zkušených matek", které potkají prvorodičku, která je vlastně v pohodě a klidu, se jí snaží v rekordním čase znervóznit a vystresovat svými dobrými radami o tom, jak hrozná je to bolest atd. Smutné.
Chci mít zdravé a hodné dítě. Chci být dobrý rodič. S tím, že mě to bude stát hodně námahy, sil a asi i bolesti(v případě porodu), s tím prostě počítám. Prozatím vyřízeno. Netuším, jestli je tenhle přístup úplně dobrý, ale vyhovuje mi.
Slečně spolužačce se moc omlouvám, že jsem zveřejnila naši komunikaci, ale přemýšlím o tom od pátku a pořád mám na to ten stejný svůj názor :)








4 komentáře:

  1. ta slecna je s prominutim uplne blba, nejak nechapu lidi, co neuznavaj, ze ostatni muzou mit svuj, odlisnej nazor :(

    OdpovědětVymazat
  2. souhlasim se vsim, co bylo receno...spousta lidi si mysli, ze tehotenstvi je nejaka nemoc a asi by ti to melo zmenit mozek a vsechno, cos doted delala .. nesmysl :) libi se mi, jak zachovavas klidnou hlavu, neblaznis a nestresujes se ....proc taky :) nejak to dopadne, jak rikas, ono te to nemine :))

    OdpovědětVymazat
  3. divná je ona, ne ty. já bych na tvým místě určitě vyšilovala víc, měla bych doma hromadu dětskejch věcí, ale o tom to je. správnej přístup je ten, kterej vyhovuje tobě.

    a s epiduralem apod. ti fandim. uplně nesnášim ty kecy, že když si chce matka nějak ulevit, neni porod plnohodnotnej. neni nutný rodit v potu, bolesti a krvi.

    Mady

    OdpovědětVymazat
  4. blbkablbkablbkablbka... tvůj přístup se mi líbí, já bych se epi možná trochu bála, přece jenom ti špikujou páteř :D ale rozhodně se mu nebráním. Krom toho teda, kdyby ses bývala cítila stará, co s tím jako máš udělat? :DDD nepochopim. A chudáci její děti taky jako.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)