středa 13. října 2010

hodně moc dětských oblečků...asi hnízdící syndrom :))

Zdají se mi hrozný blbosti! Třeba o tom, že když nemám vybranou hudbu u které chci rodit, tak mě pošlou z porodnice domů, že až si vyberu, tak máme přijít. Nebo jsem na horách, uvězněná v závějích v cizím domě s cizíma lidma a rodím. A sanitka nikde, tak nakonec v tom velkým cizím domě porodím dětskou mrkací panenku-holčičku a všichni čekáme, jestli obživne(nakonec ano).
Jednou se mi dokonce zdálo, že jsem porodila už oblečenýho chlapečka v dupačkách, kterýmu bylo asi půl roku:D
Atakdáleatakdále....
Kdybych měla psát každej šílenej sen z poslední doby, tak bych asi vypadala jako blázen:))
Jsem už zdravá. Podle mě ano, ještě počkám jak to zhodnotí pan doktor, zase půjdu na krev, miliondvěstětisíc odběrů a tak.
V devátým měsíci se cítím tak trochu použitě, chybí mi podstatná část energie(tahám se se svýma 66 kilama!!) a je mi pořád zima. Alespoň už vstávám ráno jako dřív, ne v jedenáct jako když jsem byla na ATB. A pořád mám hlad a když nemám náhodou hlad, tak mám na něco chuť, takže se neobejdu bez zlatých oplatek a dalších věcí. Jsem na sebe zvědavá, jak budu vypadat po vánocích :))
Začala jsem s praním dětských pidi oblečků. Jsou jich mraky! A neubývá to. Navíc s vypráním samozřejmě přichází nutnost oblečky vyžehlit, uložit..
Krom toho jsem se rozhodla, že za chvilku už bude čas sehnat si věci do porodnice a sbalit tu tašku jak o ní píšou v chytrých knihách, že musí být připravená nejlépe někde u postele:))
A to máme teprve od včera kočárek a postýlku.
Ten kočárek na chodbě je asi fakt znamení, že brzy už nebudu nosit to velký břicho. Poslední dva týdny jsem se budila s pocitem, že vůbec nevím, jak to všechno zvládnu(podle příruček a tak, je to určitě naprosto v pořádku), ale vždycky jsem ten strašnej pocit nějak zahnala. A teď? Teď už si to neumím představit vůbec.
Mimochodem v tom snu, jak jsem psala na začátku jsem nakonec porodila a hrál k tomu Johnny Cash :D


Snaha o zavázání si bot...a stejně jsem uvízla na schodech :))



Hladová velryba :D





2 komentáře:

  1. Mě se o dětech vůbec nezdá, naposledy se mi zdálo, že mi někdo dal pistoli k hlavě a prostě mě zastřelil :-))
    Já jsem zrovna dneska začala stěhovat oblečení do Čudlí skříně, naštěstí toho není moc, ale pořád tu zbývají nějaké kousky k vyžehlení, což mě moc netěší, protože nic se nežehlí tak blbě jako ty minivěci :-/

    OdpovědětVymazat
  2. Já se chystám vyžehlit to o víkendu...tak uvidíme. A ten sen o zastřelení je trochu psycho, kam se hrabou moje narozený mrkací panenky:))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)