pátek 5. srpna 2011

Kočárkování

Otázky posledních dnů zní, jestli "kočárkuju" s ostatníma maminkama. Musím uznat, že já opravdu naprosto introvertně nekočárkuju. V mém okolí se sice vyskytuje téměř stejně staré miminko, ale chybný článek jest jeho maminka, protože jsme si zrovna do noty nepadly už kdysi. Popisovat situaci by bylo opravdu na dlouho...důležité je, že když jsem se rozhodla na celou tehdejší aférku zapomenout, tak se stala ještě o dost zajímavější. Není nad to, když na vás někdo donáší a dokonce nepravdivé informace. To se potom člověk cítí jako idiot a na kočárkování, čili družení maminek v teplákách, nemá nejmenší náladu ani chuť.
Chodíme prostě ven, na procházky, plavat, děláme dost věcí. Občas se projedeme s kočárkem s mojí tetou a maličkým bratrancem.. Mnohem raději chodím ven s holkama, které děti nemají. Není třeba řešit pořád jen plínky, spánek, zoubky a atakdále...
Necítím se jako stroj na krmení a přebalování dětí, chci se bavit i o normálních věcech...
Je mi jasné, že později si Kryštof bude chtít hrát s ostatníma, ale zatím není důvod abych brázdila město s další maminkou a řešila(já vlastně nevím co ty mámy řeší, z útržků jsem vždycky jen slyšela, že mají neschopný manžely, zlobivý děti a že ta dieta co drží je fakt k ničemu).
Je mi takhle celkem dobře, proč to měnit?
Ale jen tak mimochodem, moc ráda bych se viděla s Puffin a Lindt, protože jsou to obě maminky, které považuju za normální a fajn!:-)

Přidávám pár fotek z dnešní procházky. V poslední době jsem si zamilovala černobílé balerínky a šortky všeho druhu. Je to možná trochu chlapecký styl, ale ten mi vždycky nějakým způsobem vyhovoval:-)
A kdo se dívá na fotky pozorně, tak může vidět, že v kapse tašky vyčuhují Hořické trubičky, já prostě pořád něco jím :-))



10 komentářů:

  1. ty balerínky jsou super, ale ty šortky mi nějak zrovna nesedly (unsure) hele z kočárkování mám hrůzu už tak nějak preventivně!

    OdpovědětVymazat
  2. Kritika je důležitá, díky:-) S tím kočárkováním mám obavu, že to bude ještě oříšek, začínám se pomalu stávat černou ovci s kočárem(nebo je to spíš jen můj pocit umocněný tím, jak se mě všichni ptají:-))

    OdpovědětVymazat
  3. Jee, díky, cítím se poctěna... ;)
    A neboj, já jsem taky nikdy kolektivně nekočárkovala a stala jsem se tak tady u nás "divnou". Prostě mi víc, než tady 20x jít stejnou ulicí tam a zpět, vyhovovalo zajet do centra. Buď za některou z kamarádek (dětných i bezdětných) nebo klidně i sama jen tak cajdat po městě. Nikdy mě nebralo to slepičí družení za barákem. Tak bych si to být tebou tak nebrala, akorát to máš na maloměstě krapánek těžší, ale prostě to chce jen ustát... ;)

    OdpovědětVymazat
  4. :)) tak já taky děkuju... těší mě to, moc... Já občas kočárkuju, ale dost si vybírám s kým... (ne teda že by těch možností bylo tolik, kamarádky už mají děti větší a jsem vlastně dost krátce na malém městě) ;) Teď už spíš vyhledávám hřiště, aby si Lidu mohla hrát s dětmi, ale tam je to teda o dost složitější (nejde si vybrat s kým tam budeme a některé děti se dost neumí chovat a o některých matkách ani nehovořit...)...
    Lindt

    OdpovědětVymazat
  5. Puffin, není zač:-)) Jsem ráda, že v tom (ne)kočárkování nejsem sama. Už jsem měla pocit, že jsem fakt mimo. Slepičí družení za barákem je asi nejpřesnější definice:-)))
    Na maloměstě to mám těžší možná v tom, že se na mě ostatní maminky mračí pořád. Když se mi chce, tak mám možnost sednout na vlak, za 30 minut být v Praze u kamarádek, přijde mi zbytečný něco lámat přes koleno jen aby se neřeklo:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Lindt, také není zač:-) Já vlastně nejsem proti kočárkování jako takovému. Spíš mi přijde hloupá ta "povinnost" si povídat s maminama, se kterýma, kdyby nebylo dětí, neměla bych si co říct:-) Hřiště zažívám občas s mužovým synem, ale ani tam to s maminkama není nijak vřelé(zatím). Je fakt, že si na to malé město ještě trochu zvykám, jsem taky poměrně krátce..

    OdpovědětVymazat
  7. Pokud někdy budu matka, tak se taky kočarkování budu vyhýbat svinským krokem:) ty kratasy jsou super a vůbec to máš dobře sladěné...

    OdpovědětVymazat
  8. Jupí, takže vidím, že kočárkování není úplně jako nutné zlo:D
    Děkuji za pochvalu, snažím se být hezky oblečená mamina :-))

    OdpovědětVymazat
  9. :) víš, když máš spoustu přátel tak to jde, ale když už několik týdnů jezdíš s miminem sama (ať už v lese, ve městě nebo na sídlišti) prostě někdy vezmeš za vděk i nějakou tou další maminou... a nemusí být hned slepice a nemusí být hned špatně se ze začátku bavit třeba i trochu o dětech... konkrétní hrozný případy jsou jedna věc, ale celkově bych to neodsuzovala... Někdy se sejde i docela dobrá parta... ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Nenene...to já jako neodsuzuju, dokonce jsem tady chtěla napsat(a pak jsem na to zapomněla), že kdybych měla kamarádku za rohem, která jezdí s kočárem, tak se jí nebudu vyhýbat jen proto, že mám něco proti kočárkování!!
    Rozhodně nejsou všechny maminky slepice, to bych byla hloupá, kdybych si to myslela:-)
    Spíš nemám ráda ty pohoršený pohledy, když se mě někdo zeptá a já řeknu, že tohle se mě netýká, to se člověk cítí blbě trochu:-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)