pátek 19. srpna 2011

Krušné dva dny!! Včerejší dopoledne a část odpoledne jsem uklízela po malování kuchyně. Většinu jsem toho stihla, ale přeci jen jsem měla v plánu mnohem víc věcí(po vyklizené ložnici, chodbě, komoře jsem ale už bohužel neměla zrovna moc sil). V závěru jsem si řekla, že je ještě času dost, protože táta přijede v pátek nejspíš večer. Nechala jsem si dost věcí "na potom", že to prostě nějak dodělám až přijedeme a něco dneska přes den. Joo jasně! Při vyzvedávání dětí u babičky jsme se zdrželi, což bylo v plánu, bráška měl narozeniny, ségra potřebovala ostříhat a tak dále...Když jsme si cca 40 km vzpomněli, že u mámy zůstala taška s mlíkem, čajem, jídlem...nezbylo nám nic jiného, než se otočit a jet zase zpátky. Domů jsme se dostali o půl jedenácté a mé jediné přání bylo lehnout si do peřin a spát. V noci jsem se ještě několikrát vzbudila a koukala jsem na Mládě, jestli se mi nezdálo :-))
U babičky vyrostl, má mnohem hustší a delší vlasy...pár dnů jsem ho neviděla a je to úplně velkej kluk:-)  A pořád to nechápu. On si prostě večer v osm lehne a usne, spí do 7:15 ráno-máma z toho byla nadšená a ještě večer mi psala, že se jí po Mláděti stýská...
Byl to zvláštní pocit...já si pamatuju, jak jsme vždycky se ségrou u babičky vyhlížely rodiče, těšily jsme se na ně a najednou to vidím a zažívám z té druhé strany, jako dospělá. Těšila jsem se neuvěřitelně. Nebylo to tak, že bych chodila a fňukala, jak mi chybí, ale byl to hezký pocit vědět, že brzy budeme spolu. Zároveň si myslím, že bylo hodně příjemné užít si s mužem procházky večer, kavárnu, víno, večeři jen my dva. 
A dnes....vstali jsme s Kryštofem hodně pozdě, ale pořád s tím pocitem "to se stihne, času dost..."
V deset dopoledne byla venku neuvěřitelná tma, bouřka, déšť a do toho všeho nepořádku zavolal táta, že přijedou už v poledne, jestli by to nevadilo, protože se v tomhle počasí určitě po Českém ráji těžko budou procházet/projíždět na kole...Zoufale jsem se podívala okolo sebe(odstrčený nábytek od zdi, upatlané dítě od přesnídávky, spousty drobných věcí po stole...prostě bordel)a řekla jsem, že to není problém:-))))
Od té chvíle, prakticky do 12 hodin jsem jela jako fretka, stihla jsem toho celkem dost(muž přijel  práce, aby mi pomohl). Můj táta je totiž hodně na pořádek a já bych mu sakra jednou chtěla ukázat, že to jde!!:-)
Kupodivu to šlo, protože táta pochválil vymalování, moc se mu to líbilo a hrál si s Mládětem. Já jsem ovšem úplně mrtvá a jsem ráda, že si můžu dát pauzu..
Krom těchto rodinných libůstek jsem si konečně vzala na sebe NAF NAF šaty, které jsem si přivezla od Vandy. Je to můj třetí kousek této značky a já se postupně začínám zamilovávat:-))
A také se připravuji na podzim. Počasí sice zase vypadá, že bude léto, ale kdyby byla změna...koupila jsem si světlé punčocháče a můj muž mi na to řekl "je Ti dvanáct a máš tlustý stena", protože prý se mu to nelíbí. Ale já jsem po něčem takovém delší dobu toužila, tak uvidíme, jestli je nakonec budu nosit(jsou super totiž!) a šátek, protože šátků, zvlášť na podzim není prostě nikdy dost:-)
Zítra jdeme na svatbu a já fakt ani v nejmenším netuším, co budu mít na sobě:-))

Naf Naf


Ovocný Světozor je nejvíc!

Víte, já nikdy nejím nic s banánem, překvapila jsem sama sebe(byla to dobrovolný výběr!)

Šátek, punčocháče a dvě věci do koupele od Vandy, které mi snad ten podzim zpříjemní(taky jí něco přivezu, už se to tady chystá:-)))

Tuhle knihu od nás dostal bráška...Četla jí  už naše máma, když byla malá a pak i já a ségra. U bráchy prostě nemohla chybět!:-) Prostě srdeční rodinná záležitost!

2 komentáře:

  1. já mám jedny takový světlý punčochy, taková bílá lehce do béžova... neprůhledný. koupila jsem si je na svatbu kdysi, ale občas si je na sebe vezmu. je to teda trochu odvážný, ale k něčemu se to moc hodí :).

    OdpovědětVymazat
  2. no tyhle jsou taky spíš krémový, na úplně bílou jsem neměla odvahu...uvidíme, jak to s nima dopadne:-))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)