neděle 30. října 2011

Když jsem si vybrala tuhle kombinaci oblečení, otočila jsem se na ségru a zeptala jsem se 
"a nebudu v tom vypadat jako...úča?" Sestra se na mě podívala s vyděšeným výrazem a řekla, že s tím mi fakt nemůže pomoct. Ségra je učitelka ve školce:-)))
Nakonec mi to bylo stejně jedno a těším se, až si tohle na sebe obleču. Jen nevím, kdy se mi poštěstí. Jako jediná jsem ještě nemocná a nějak se z toho nemůžu vyhrabat. To nejhorší je za mnou, ale i tak, si ještě pořád "užívám" žluté ponorky a polehávání doma. 
Alespoň jsem si naplánovala oslavu prvních narozenin mláděte, co všechno upeču a připravím. Pečení je radost a já ho mám moc ráda:-) Je mi jasné, že Mláděti to bude jedno, ale já budu mít dobrý pocit, že upeču několik hezkých (a dobrých) věcí. 
Jdu si dát další čaj a přeji pěkný nedělní večer:-)


středa 26. října 2011

Jsme nemocní. Já, Mládě i muž. Ten nejmladší z nás to kupodivu zvládá nejlíp a i přes nemoc má tolik energie, že se nestačím divit. Jako jediný z nás by měl opravdu ležet a odpočívat, ale místo toho hraje na tátovo kytary:-)  Snad bude brzy líp...





úterý 25. října 2011

pondělí 24. října 2011

o srazu...

Třídní sraz se základkou, probíhal překvapivě dobře...Čekala jsem nějakou katastrofu, pološílené chronické matky a tak, ale sešla se vlastně úplně jiná parta lidí, ta druhá(a menší část), kterou jsem tam vůbec nečekala.
Matky jsme tam byly jen dvě a obě poměrně netypické. S některými jsem se neviděla deset let, někteří hlásili jak přijdou a pak nic, někteří přišli s růžovou barvou na vlasech, jiní s přítelem, seděli v koutku a špitali si....
Z těch lidí, kteří tam seděli u stolu mám vlastně celkem dobrý pocit, ale jak už to tak bývá, mluvilo se také o těch, kteří tam nebyli. A to mi přišlo jako hodně smutné příběhy. Jen namátkou z holčiny, která seděla přede mnou v lavici a byla vždy premiantka s vyznamenáním, je vyžilá návštěvnice psychiatrie se žloutenkou, kluk,  co mi byl sympatický se profetoval ke krádežím, jedna z mála spolužaček, se kterou jsem se vídala i na střední, je nezaměstnaná a zahrabaná v Horní Dolní s jakýmsi postarším pánem(nemám nic proti postarším pánům, ale...tak je mi to líto trochu).
Přišla jsem v pořadí jako čtvrtá a podstoupila jsem neuvěřitelnou palbu otázek(jak se mám co dělám kde bydlím), ale poslechla jsem si i dost pochval, protože jsem se od základní školy dost změnila:-))
A prý po porodu vypadám dobře(tyhle věci prostě potěší:-)
Jsem ráda, že krom mamin, je v naší bývalé třídě psycholožka, slečna co pracuje s mentálně postiženými, nebo třeba překladatelka z ruštiny.
Zatím jsme se všichni poznali, nebo spíš všechny poznaly, ze začátku jsme tam byly samé holky. Později přišli i dva spolužáci(oba jsem programátoři, ve volném čase programují a jejich koníčkem je programování) Myslím ale, že i za 10 let se poznáme, protože facebook(nebo něco dalšího)určitě bude fungovat:-))
Neslyšela jsem jedinou výchovnou radu, jen otázku "jaký byl porod" a dejme tomu...bylo to fajn...
Čekala jsem typickou hospodu a divný lidi. Prostředí bylo v rámci možností dobré a lidi normální...tak asi tak:-)
Asi nemá smysl vystavovat fotky lidí, sedících u stolu, asi by to nikomu nic neřeklo, ale dám sem dvě fotky co jsem pak našla v mobilu(ke kvalitě asi tolik, že bylo už pozdě a nějaké to víno a prostě tak :-))

A znovu se mi potvrdilo, že svět je neuvěřitelně maličkatej, protože bývalá spolužačka na mě vybalila, jestli znám toho a toho kluka a jeho ženu z Prahy, že ona je zná náhodou taky atd. a hned potom z ní vypadlo, jestli neznám tu a tu, že měla se mnou chodit do třídy na střední(myslela jednu z mála, se kterýma jsem si rozuměla) a že prý je to její sestřenice nevlastní:-)
A pak už jsem jen slyšela "a víte s kým chodí ta a ta? s jedním spisovatelem brejlatým, zrovna v Táboře četl..." tohle je fakt moc malej rybník:-)))


středa 19. října 2011

Konečně jsem měla mrkev&pomeranč&zázvor a chutnalo mi to moc. Myslím, že to bude k čaji příjemné doplnění(a já budu zdravá..nejdravější:-). Muž tvrdí, že to je moc silné, ale já jsem spokojena. Pro podzimní večery vřele doporučuji Příběhy Alfreda Hitchcocka. Už jako malé jsme na to se ségrou koukaly a u některých dílů jsme se dokázaly doopravdy bát. Nevím, jestli se budu bát znovu, ale rozhodně se chci podívat.
Vybírám a nakupuji vánoční dárky. Poprvé mám v dárcích poměrně jasno takhle předem a dokonce už několik dárků doma...chci se za každou cenu vyhnout prosincovému stresování a mám z toho velmi dobrý pocit. A Mládě...to už je můj velkej kluk:-)


Nechce se na mě za žádnou cenu podívat, protože musel mít čepici :-))


V posledních dnech frčí dudlík s kytarama...



Brusinkový koláč-příště zůstanu u mrkvového. Nečekala jsem že bude tak perníkový, navoněný..zvláštní chuť (a trochu tvrdé brusinky navrch...)

Miláček je to :-)) 

úterý 18. října 2011

Pár fotek z nedělního výletu na Jizerku. Bylo tam...prostě krásně:-) Už jsme si tam vybrali chaloupku, kterou si, až nás tu všechno začne štvát, koupíme a budeme si užívat klidu...:-))) No, kéž by to opravdu šlo..¨
Za zmínku stojí, že baret, tzv. korunu mi přivezla Vanda z toulek po Finsku:-)










sobota 15. října 2011

Výletní

Vydali jsme se do Kolína na Památník medvědů, Kostnice a Kutné Hory...
V Kolíně jsme zjistili, že pamětní kámen medvědů z pohádky Potkali se u Kolína, má jednu výraznou chybu. 
Totiž...chybí tam Ti medvědi, někdo si je nejspíš odnesl domů....bylo mi to hrozně líto, těšila jsem se, protože jde o mé oblíbené pohádky. Jsou tam tedy jen dva kameny "malej a velkej" a v jednom je díra, kde byl reliéf. Je tam fotka, ale...Škoda..velká škoda.
Kostnice byla velmi rychlá návštěva. S mužem jsme tam byli a když jsme se rozhodovali, kdo půjde znovu na kosti a kdo bude krmit Mládě, šla jsem já:-)))
Mám trochu pocit, že to dítko trochu vyděsilo...přeci jen lebky všude kolem...asi mu to neudělalo moc dobře, ale chtěl tam a viděl...Má to tam zvláštní atmosféru, neumím vlastně ani popsat, jak zvláště se tam člověk dokáže cítit. Velmi zajímavé.
Procházka podzimní Kutnou Horou byla krása...tedy...já jsem byla nadšená i když mi v závěru byla trochu zima(ta příjemná podzimní s chutí na horkej čaj), užívala jsem si spadané listí, výbornou palačinku(po hrozně dlouhé době jsem HNED věděla co si dám a ještě jsem si naporoučela zmrzlinu navíc:-)
Mládě se pak začalo rozčilovat, v autě jsme zapomněli dudlík a měl na hlavě čepici a to náš maličký chlapeček hodně nerad. Nevím, co budeme dělat v zimě. Cestou jsme si náhodně koupili dvě dýně. Z jedné bude(překvapivě) polévka a druhou vydlabeme. Snad se podaří :-)
Když jsme si dávali palačinky, tak jsem si všimla, že nabízejí pomerančovo-mrkvovo-zázvorový fresh. Nedala jsem si ho, ale určitě vyzkouším doma. Mohlo by to být opravdu zajímavé...








pátek 14. října 2011

Chtěla bych toho stíhat víc, ale ještě se mi nepodařilo vyhrabat z věčných únav. Alespoň pár fotek...







úterý 11. října 2011

Cítím se unaveně, podzimně, ale kupodivu jsem zdravá(doufám, že jsem něco nezakřikla).
Poslední týden jsem prožívala ve znamení migrény, ze které jsem se naštěstí vyhrabala až díky 
spaní úplně bez polštáře. Teď se bojím vzít polštář zpátky, mohla bych být zase nepoužitelná.
Kryštof je naprosto v klídku, nejvíc ho těší oheň v krbových kamnech(což jsme museli řešit ohrádkou), bušení do bubnu a plazení se šílenou rychlostí co nejdál od rodičů...
Sedá si už úplně bez problémů, pokus o stoupnutí už tu taky byl, ale zatím to skončilo pádem na zadek a vyjukaným výrazem v obličeji:-) Dávám tomu čas, je mi jasné, že to přijde co nevidět, tak na co se stresovat...
Dnes jsem zkoušela mrkvovou polévku a myslím, že se povedla. Dělala jsem jí k obědu, ale do večera odležela a ještě o trochu zhoustla, skoro jsem měla chuť jí rozředit vývarem ještě. A toho zázvoru stačí opravdu málo...polévky mám prostě nejraději a tahle je jako bonus zdravá...

tak příjemný podzim(musím si koupit tlustou šálu, kterou jsem si vyhlédla v H&M:-)




Vzpomínka na babí léto



"nefotit!" :-))

Ještě v pyžamu, ale hlavně že má trubku :-)))

Bušení do bubínku ze všech stran

Nemohla jsem odolat, něčím se mi tyhle boty prostě líbí a žádné červené jsem nikdy pořádně neměla

Doufám, že ho stihnu nosit, než bude opravdová zima:-)