neděle 1. července 2012

Dlouhé, únavné, ale stejně jsem ráda, že jsme se nakonec odhodlali a jeli se podívat do Osvětimi.
I přes ohromné vedro jsme se s mužem, ségrou a jejím přítelem ocitli na opravdu neskutečných místech.

Viděla jsem spousty dokumentů, četla knihy, prohlížela fotky. Když jsem ale na těch místech doopravdy stála, bylo to děsivě smutné. Docela často jsme si se ségrou říkaly si, že tohle přeci není vůbec možné.
Dokonce jsme se náhodně zatoulaly na téměř úplný konec tábora, byly jsme tam úplně samy, v bývalých sprchách a na dalších (opravdu strašných) místech. Nikde nikdo, černobílé staré fotky, ticho, les a ostnaté dráty kolem. A když jsme se chystaly odejít, proběhla nám před očima srnka, prostě jenom tak, jako kdybychom byly na procházce v lese...skoro jsme se musely ujistit jedna druhou, že jsme jí takhle vážně viděly.

Expozice, které jsme procházeli poté, na mě zapůsobily ještě víc. U fotek, kde byly malé děti, jsem se musela sebrat a jít pryč, nevydržela jsem to. Přišlo mi to asi jako opravdu nejhorší a jen to co jsem stihla zahlédnout, se nedá zapomenout.
Ale ano, myslím si, že i taková místa se mají navštívit. Potřebujeme to, už jen proto, aby se to nikdy neopakovalo.
Zároveň jsem ráda, že jsem tam byla se svým mužem, protože jsem opravdu potřebovala někoho pevně držet za ruku...










24 komentářů:

  1. Jani čítala si " Chlapec v pásikavom pyžame" ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. viděla jsem film a musím říct, že na knihu jsem pak už neměla sílu, bylo to hrozně smutné:-(

      Vymazat
    2. ja som si film este nepozrela, nemala som chut.. ale knihu daj, je fakt skvela, ked sa stal ten koniec, normalne som z toho bola v soku, si to pamatam este teraz.

      Vymazat
    3. já jsem právě vůbec nevěděla, že je kniha, když jsem koukala na film. A pak jsem už neměla na to, přečíst si to v knížce..uf..ale časem to dám rozhodně

      Vymazat
  2. nevím, jestli říct, že to jsou pěkné fotky...no fotky jsou pěkné, ikdyž ten obsah je hrůzostrašný...máš pravdu, že tato místa by lidé taky měli navštívit...chtěla bych taky, ale bojím se že bych to nezvládla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no, to se těžko o podobných fotkách říká, že jsou hezké, naprosto chápu..

      Vymazat
  3. Je to tam veľmi smutné , bola som tam a som rada že som sa tam bola pozrieť, myslím si že každí by to mal vidieť ..

    OdpovědětVymazat
  4. taky jsem tam byla...je to hrozné,nepochopitelné...vidět by to měl každý ať už se takové hrůzy nikdy neopakují...krásné fotky/strašné místo...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. je to vážně neskutečné a smutné...

      Vymazat
  5. Jsem celkem citlivá osoba a takováto místa mě vždy úplně rozeberou, jsem z toho pak smutná několik dní, takže se těmto místům a filmům o nich snažím vyhýbat. Samozřejmě je dobré, abychom věděli, že se něco takového dělo a uvědomili si, jak se máme dobře a zamysleli se nad našimi činy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. my se o tohle se ségrou docela zajímáme, ale i když o tom víš spousty věcí, tak přímo na místě, Tě to úplně rozhodí..brr

      Vymazat
  6. bola som tam so školou, a bolo to tam fakt drsné! :(

    OdpovědětVymazat
  7. ježiš, z toho mám husinu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já jsem jí skoro měla, ještě po cestě domů...

      Vymazat
  8. taky jsem kdysi byla, a bylo mi tezko jeste pekne dlouho pote :(( docela posloucham v sobotu vecer pribehy 20. stoleti a tak, nedovedu si predstavit, co vsichni ti lidi msueli zazivat :((

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to je to nejhorší, podle mě si jen částečně umíme představit, jak hrozné to doopravdy tehdy bylo..uf...je to druhý den a pořád na to myslím

      Vymazat
  9. musí to být ohromně zajímavý! i když děsivé a smutné...snad se tam taky někdy podívám, asi to stojí za ten smutek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to zajímavé, smutné i děsivé, ale vidět by to měl jednou každý...

      Vymazat
  10. Já jsem tam byla už asi před dvěma roky... bylo to zvláštní, strašně děsivé, ale jsem opravdu ráda, že jsem jela. Jsem si jistá, že na to nikdy nezapomenu. Navíc pršelo, zatažená obloha, to ještě dodalo atmosféře. Akorát fotit jsem tam nemohla, přišlo mi, že bych neměla, že se to nehodí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tím, že na to nezapomenu, si jsem taky naprosto jistá...to se asi ani nedá...
      My jsme naopak měli příšerné vedro, skoro se nedalo dýchat, neumím si představit v takovém počasí dlouhodobě přežívat.
      S tím focením jsem to měla hodně podobně, moc snímků nemáme a třeba z expozic absolutně nic, to nešlo..Ale potkávali jsme lidi, co si byli schopni vyfotit úplně vše(a ještě si k tomu s úsměvem stoupli, což mě naprosto šokovalo).

      Vymazat
    2. Mě úplně vyvedla z míry paní - Češka, která v jednom z přístupných baráků v Birkenau nutila svého muže, aby si jakože lehnul na palandu a vztahoval po ní ruce, že to bude dobrá fotka.. fuj! Ženská pitomá.

      Vymazat
    3. To snad není možné:(((

      Vymazat

Děkuji za milé komentáře;-)