pondělí 17. června 2013

Jaroslav Rudiš Národní třída


"Vždycky může vyhrát jen jeden. Takhle a ne jinak funguje svět. A když zkusíš někoho zmlátit, tak pochopíš, jak to funguje a nebudeš mít potřebu dál pátrat a tápat. Někoho poučíš o životě a sám budeš taky poučenej."




Když se mi dostala do rukou nová kniha Jaroslava Rudiše, nečekala jsem od ní vůbec nic. Možná proto, že Konec punku v Helsinkách se mi nepodařilo dočíst(asi to bude tím, že tak nějak ve stejné době jsem přečetla "Ještě jedno pane Lehmanne" s částečně podobným tématem) a že Potichu mi na první přečtení přišlo fajn, ale na to další už nikoliv.
Někdy je asi lepší nečekat vůbec nic.
Někdy je prostě lepší jenom číst.
Musela jsem si zvykat na krátké věty, občas se opakující pro větší důraz. Na spousty přímé řeči. Pak už jsem byla stržena příběhem.
Hlavní hrdina si říká Vandam. Osamělý rváč a hrdina z městské periferie. Bojuje se sebou, svou minulostí a rodinnými démony. Ostatně..celá kniha je plná soubojů.

Mám ráda příběhy, jejichž závěr mi vyrazí dech. V tomhle případě se to autorovi dokonale povedlo.
Paradoxně mě tahle sídlištní novela prý "o chlapech pro chlapy" oslovila po knize Nebe pod Berlínem asi nejvíc. Stojí za to přečíst!

Doporučený soundtrack-Umakart



neděle 2. června 2013

London/new in

Jak jsem slíbila, pár věcí, které jsem si koupila v Londýně. Ano, převládají puntíky:-)
Jen jsem trochu počítala, že trenčkot využiji až na podzim. Zatím to vypadá, že se mi hodí už teď.
 Krom tílka a tmavých šatů je vše Atmosphere...








Na cestu domů nemohl chybět Vogue! ;-))

sobota 1. června 2013

The Making of Harry Potter

Vybrat fotky k tomuto příspěvku, bylo těžké. Řekla bych, že opravdu nejtěžší za celou dobu trvání blogu. Nejraději bych totiž dala všechny-postupně, jak jsme celá studia měli možnosti projít. A nebyla to úplně krátká prohlídka-na samém konci jsme si uvědomili, že jsme uvnitř byli více než tři hodiny(čekala jsem tak polovinu času:-) a ani chvilku jsem se nenudila...
Kromě toho jsme se trefili do Animals actors week, mohli jsme se setkat se zvířecími herci:-)! Vybrala jsem ze všech fotku Hedviky, kterou mám úplně nejraději(ale potkali jsme i Prašivku, Hagridova psa, koťátka Dolores Umbridgeové atd:-).
Na samém začátku nám průvodce povyprávěl pár zajímavostí(dalo se), poté jsme se přesunuli do kina, kde nám promítli krátký film(promluvili k nám herci atd.) a pak najednou se zvedlo plátno a my jsme byli před branou do Bradavic. Neuvěřitelné, tedy alespoň pro mě:-)

Mimochodem Kouzelnické šachy byly úplně u vstupu do studií a vážně moc se mi líbí:-))


Kromě místností, jakou byla například hned za branou Velká síň, nebo přístěnek Harryho, jsme si mohli prohlédnout kostýmy, paruky, dekorace...








Na návštěvě u Weasleyových;-)

Ministerstvo kouzel...

Vždycky jsem chtěla vědět, jaký je vlastně Máslový ležák. A když byla možnost...ochutnala jsem:-) Velmi sladké, bublinkové- řekla bych, že karamelové pití se smetanovou pěnou navrch. Muž říkal, že mu trochu připomínal vanilkovou colu. Mimochodem fotit se moc nechtěl, ale jednu serii z pití ležáku bych tu měla:-))))


Zkusila jsem spousty blbin, třeba i tohle létající auto:-))






Měli jsme možnost vidět i různé modely zvířat. S těmi jsem měla trochu problém, protože  Klofan byl fajn, ale obrovského Aragoga zavěšeného u stropy...to mi nešlo projít. Fotku nepřikládám, byl moc velký. Tak moc, že jsem se málem šla někoho zeptat, jestli existuje východ pro ty, kteří se opravdu bojí.
Tak jsem prošla se zavřenýma očima...a vyšla jsem v Příčné ulici!:-))




Dokonalý závěr celé prohlídky, byl Bradavický hrad v celé své kráse! To byla opravdu nádhera:-)

Moc jsem si přála tohle místo navštívit a jsem šťastná, že jsem dostala možnost. Celé to bylo opravdu úchvatné a skvěle jsem se bavila. Díky za splněné přání(mému muži samozřejmě:-).