pondělí 26. srpna 2013

narozeninový "naked cake"

Pekla jsem muži narozeninový dort. Přál si naked cake(což je prakticky jen korpus, krém a trocha polevy-ve většině případů úplně bez polevy:-) a já jsem to samozřejmě brala jako výzvu! Rozhodla jsem se pro dva druhy korpusu, vybrala jsem vhodný krém, ovoce a pak jsem si jen užívala adrenalin z toho, jestli se povede, nebo ne:-) 




Korpus:
240g hladké mouky
240g cukru krupice
5 vajec
5 lžic oleje
Z bílků a cukru vyšleháme tuhý sníh. Postupně zašleháme žloutky, 5 lžic oleje a v případě tmavého korpusu cca 6 lžic kakaa. Poté pomalu zašleháme mouku, ale už ne mixérem.
Vlijeme do vysypané a vymazané formy a pečeme ve středně vyhřáté troubě cca 25 minut.

Krém:
4 zakysané smetany
4 šlehačky
3 ztužovače smetany
8 vanilkových cukrů
jeden balíček želatinových plátků
Šlehačku se ztužovačem vyšleháme, přidáme zakysané smetany a vanilkové cukry. Dle návodu si připravíme želatinové plátky a až budou rozpuštěné, vmícháme do krému. Necháme v lednici zatuhnout a poté promažeme silnou vrstvou korpusy.
Na vrstvy krému jsem pak na střídačku nasypala čokoládové hobliny, nebo jahody na plátky.

Na ozdobení hořká čokoláda, ostružiny, maliny/libovolné ovoce..

Když jsou korpusy chladné, okrájíme kolem dokola okraje(použila jsem jako šablonu různě velké talíře) a promažeme silnou vrstvou  krému. Na vrstvy jsem pak na střídačku nasypala čokoládové hobliny, nebo jahody na plátky.
 
Nechala jsem oba dorty přes noc chladit zvlášť. Ráno jsem poskládala patra na sebe. Do spodního korpusu jsem použila několik brček jako vzpěru a menší korpus jsem postavila na lázeňskou oplatku. Připravila jsem si polevu z čokolády na vaření a trochy másla, nalila jsem jí na vršek dortu nechala pomalu stékat(když bylo třeba, trochu jsem pomohla). Na ozdobení jsem použila čerstvé maliny a ostružiny a nechala jsem chladit až do odpoledne. Dort přežil krátkou(pro mě to byly nekonečné chvíle stresu)cestu na oslavu v horkém počasí, nestala se žádná pohroma a já jsem byla ráda, že jsem muži k tak významným narozeninám mohla upéct dort:-)

pondělí 19. srpna 2013

Tak tedy..naposledy o road tripu po Francii. Video, které by se klidně mohlo jmenovat "co se do našich fotoreportů nevešlo". 

Jen tentokrát malé varování: hudba je vážně velký letní úlet z devadesátek, ale žádný jiný song se prostě nehodil tolik, jako tohle:-))

Mám trochu nostalgickou náladu, léto se chýlí k závěru, nás čeká už jen jeden festival a pak..už zase září! Myslím, že jsme si to léto opravdu užili:-)

neděle 18. srpna 2013

road trip/den pátý

 Poslední den, který samozřejmě nemohl začít jinak, než kávou:-) Únava se na nás trochu začala podepisovat, tak jsme se jen tak volně procházeli. Mimo jiné jsme navštívili i Hřbitov Père-Lachaise, což je sice trochu morbidní, ale jinak moc krásné-dokonce, až na některé části i klidné, místo. A tam..úplně najednou jsem měla pocit, že už cítím ve vzduchu podzim. Možná, že tam bylo tolik stromů a dost spadaného listí, nebo tou melancholickou náladou..sama nevím. Od té chvilky jsem ale tak nějak podzimně naladěna(a vím, že je na to ještě brzy!).

Čekala nás cesta zpět...poslali jsme ještě pohledy(stále dodržujeme tradici a snažíme se posílat, možná trochu "staromódní", ale pořád se mi to líbí:-) a vydali jsme se zpět k domovu. Samozřejmě se zastávkou na "něco dobrého". Bylo to krásné! Všem zúčastněným veliký dík za dokonalý výlet a muži obzvlášť, protože vydat se s námi na tak dlouhou cestu-to chtělo odvahu:-) 










sobota 17. srpna 2013

road trip/den čtvrtý

Paříž. Kavárny, chození po památkách, slunce a pohoda. Naprosto dokonalý den s neuvěřitelnou spoustou zážitků. Nebudu dlouze popisovat, co všechno jsme viděli a potkali-není třeba psát další průvodce Paříží, ale moc se mi to líbilo. Město je to prostě skvělé:-) Markéťulle dokonce začala pít kafe!
A já doufám, že se brzy do Paříže vydáme brzy zase, jsem znovu a znovu okouzlena:-))
























pátek 16. srpna 2013

road trip/den třetí

Snídaně na Omaha beach s výhledem na moře a klusáky. Moc příjemné ráno i když to chvilku vypadalo, že bude pršet. Počasí nám přeci jen přálo a my jsme se vydali na dál-tedy na Utah beach.

Muzeum tam bylo bezkonkurenčně nejlepší, z těch co jsme měli možnost navštívit. Velice dobře zpracovaný film o vylodění a opravdu zajímavé exponáty(ano, zase nám to zabralo půl dne!!). Mimo jiné jsme našli i Cosmopolitan z roku 1944:-)

Rozloučili jsme se s mořem a vyjeli jsme do Paříže. Ubytovali se a čekal nás večerní Louvre! Počítali jsme s tím, že rozhodně nestihneme všechno, ale i tak si myslím, že to stálo za to. Chtěla jsem alespoň část vidět. Lidí tam bylo samozřejmě dost a dost, měla jsem trochu naivní pocit, že večerní prohlídka už nikoho moc nebaví-není to pravda:-)) Mona Lisa v obležení fotících turistů...

Venku bylo příjemně a my jsme se rozhodli, že i přes mírnou únavu si dáme procházku k Eiffelovce a bylo to to poslední co jsme zvládli, pak už jen hotel a odpočívat a spát. Nabírat síly na dny další:-)

Další fotky opět u Markéťulle :-)





















čtvrtek 15. srpna 2013

road trip/den druhý

Po snídani jsme vyjeli do pár kilometrů vzdáleného městečka Arromanches. Muzeum je výrazně zajímavější, dobře zpracované, rozhodně máme o čem diskutovat:-), procházka, pláž a vyhlídka na pozůstatky vylodění. 
Po důkladném občerstvení(zmrzlina s příchutí Bounty a melounu-nejlepší!) vyrážíme dál.

Naší další zastávkou je American Cemetery and memorial. Velmi působivé místo a neuvěřitelně rozlehlé místo, na kterém je 9387 bílých křížů. 

Přesouváme se do města Cherbourg. Výlet který jsme si vymyslely především my dvě se ségrou. Naším cílem je fascinující a obrovská(opravdu VELMI obrovská) ponorka La Redoutable, kterou jsme chtěly moc vidět. Původně jsme měly v plánu si projít i Cité de la Mer-mořské muzeum a akvárium, které končilo prohlídkou ponorky uvnitř. Bohužel jsme to neodhadli a už bychom to všechno projít nestihli. Ponorku jsme si prohlédli jen z venku a asi nám to i stačilo, neumím si představit, že bych stála téměř pod ní.

Rozhodli jsme se tedy, že využijeme možnosti projet se lodí až k pevnostím a bylo to dokonalé. Markéťulle, se trochu bála, ale když si překontrolovala, kde jsou záchranné kruhy a člun, tak byla celkem v pohodě a nechala se dokonce zvěčnit:-)

Když jsme si dostatečně prohlédli pevnosti, vydali jsme se znovu zpět na Omaha beach. Muž a Džejna se rozhodli, že si půjdou zaplavat a my se ségrou jsme si jen tak užívaly podvečer na pláži. Ani nevím, kdy jsme spolu byly naposledy u moře, ale rozhodně to teď bylo poprvé bez rodičů(což jsme večer decentně zapily vínem:-)

Jinak mnoho dalších fotek najdete samozřejmě u Markéťulle :-)