středa 4. prosince 2013

Mírně opožděně z víkendu. V posledních několika dnech mi přijde, že mám snad o polovinu méně času a jsem jednou tolik unavená. Část víkendu jsem strávila ve škole-začala jsem hrát na klavír. Přála jsem si to už jako dítě, pak jsem se věnovala flétnám, kytaře a postupně jsem se smířila s tím, že mi asi není souzený. A teď najednou to přišlo a já se to možná vážně naučím:-)) Důkaz toho, že nikdy není pozdě, jsem za to ráda!
Když jsem se zrovna neučila, tak jsme si užívali rodinného klídku, Mládě a můj táta dooslavili narozeniny(mají oba v listopadu), Markéťulle upekla svůj naprosto úžasný dort(recept najdete tady) a Mládě si to užilo. Mimochodem, co táta umí udělat, aby Mládě rozesmál...to mi přijde neskutečné a vlastně i dojemné, protože jsem ráda, že si takhle rozumí. Mládě dokonce včera chodil a hlásil
 "já jsem celej děda!" :-)
Dostali jsme s sebou domů balíček výborných perníčků. Začínám se neskutečně těšit na Vánoce. Odpočítáváme u adventního kalendáře, tak ještě dvacet..;-)














9 komentářů:

  1. Je báječné mít velkou rodinu. Krásné perníčky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, rodina je základ. Jsem za ní vděčná:-)

      Vymazat
  2. Dokonalé fotky. Hlavně vysmáté Mládě je boží :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Klavír závidím, to jsem vždycky chtěla umět..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mariko, já taky, ale teď si vůbec nejsem jistá, že to někdy zvládnu

      Vymazat
  4. Krásné fotky, úplně z nich je cítit rodinná pohoda:)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)