pondělí 6. ledna 2014

Několik let si nedávám žádná předsevzetí. Ale letos bych jedno měla. Zásadní! Mládě se musí přestěhovat do dětského pokoje. Tak dlouho jsme to odkládali, až jsme najednou propásli tu správnou chvilku. Ke konci roku se nám do toho už zase nechtělo. Jenže teď už se to musí zlomit a s těmito škatulaty souvisí několik věcí. Vím, říkala jsem, že dlouho nechci slyšet slovo rekonstrukce, ale...musíme předělat pokojíček. A já mám pocit, že toho prostoru vlastně zase není tolik, jak se mi v prvních letech zdálo:-))  Dvě děti pokoj rozhodně zvládne, je docela dost velký ale...co třeba tři? Vejdou se tam tři? A zvládnou vlastně tři děti jeden pokoj/A zvládne jeden pokoj tři děti? J. k nám jezdí sice na víkendy a prázdniny, což ovšem neznamená, že ho mohu(nebo chci) nějak opomenout. Zatím si nic jako rekonstrukci prostě neumím představit. Snažím vymyslet, jak by to u nás(vlastně u nich!!)mohlo vypadat a nechávám se inspirovat všude možně. No...uvidíme. Každopádně, ten pocit z čtení knihy až do usnutí. To už mi začíná fakt chybět:-) 
A protože mi dnes u kafe švagrová prozradila, že její roční dcerka dnes poprvé spala ve svém pokoji, zajímalo by mě v kolika letech jste své děti přestěhovali vy, nebo jestli s nimi sdílíte ložnici stále. 
Těším se na vaše názory;-)






9 komentářů:

  1. Emma má vlastní pokoj od dvou let, ale kdyby to bylo možné, tak bych ji stěhovala mnohem dříve (bohužel nebylo kam :)). Asi hodně záleží na tom, jak je dítě v noci zvyklé vstávat a dožaduje se rodičů, ale i při "mamánkovi" bych udělala raději pár kroků (vzhůru už jsem stejně), protože pocit soukromí je báječný :).

    OdpovědětVymazat
  2. Jo a s předěláním pokoje držím palce, každá rekonstrukce je i pro mne náročná :).

    OdpovědětVymazat
  3. Tak my sme si nedavno kupili vacsiu postel, aby nam bolo pohodlnejsie styrom, vratane psa :) takze 3,5rocna Natalia pojde do svojej hotovej izby az na vlastne prianie. jej pritomnost v posteli si totiz naramne uzivam. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Neteř byla ve vlastním pokoji od 5měsíců, prostě se do ložnice nevešla postýlka...a aspon neměla pak problém s tím, být najendou sama :)

    OdpovědětVymazat
  5. Já nebo manžel jsme spali v dětském pokoji do 6 měsíců, přesně na den, potom si manžel vzal manuál knihu o miminkách a přesně dle návodu i počítáno na vteřiny, spalo dítě samo ve svém pokoji. Naprosto bez problémů a s usínáním nemělo problém, úplně pohoda. Q

    OdpovědětVymazat
  6. dva a pol mala Lilly, ale stále k nám prelieza v noci, takže si moc nepomôžeš :D

    OdpovědětVymazat
  7. My jsme prestehovali dceru hned jak jsme se vratili z Au, to ji bylo hejak rok a pul. Predtim se budila tak 2x v noci na mliko a najednou ve svem pokojicku spala celou noc! Hotove pozehnani :-)

    OdpovědětVymazat
  8. My jsme malýho šoupli do vlastního pokoje v půl roce, protože když s námi spal v ložnici, akorát jsme ho budili - když jsme šli spát, když muž vstával do práce apod. Ve vlastním pokoji má svatý klid. Ale je fakt, že když mu rostly třeba zuby nebo byl nemocnej, tak jeden z nás spal jednorázově u něj - máme tam zatím nechané válendy, i když tam díky tomu není k hnutí. Synovi je 13 měsíců a je fakt, že se samostatným spaním potíže nemá.... U každého dítěte je to jinak. Jana

    OdpovědětVymazat
  9. Nemám kam, jinak bych už po tom roce asi stěhovala. Když to dobře dopadne, půjde do svého v necelých dvou letech - kéž by to už bylo, to čtení před spaním a sex ve vlastní ložnici nám chybí :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)