Janiny blog

Konečně! Všem kteří mi minulý pátek drželi palce, moc děkuji. Dopadlo to (víc než)dobře, sama jsem byla překvapená kolik jsem si toho zapamatovala:-)) Týden jsem teď doma doháněla všechno to, co jsem odbývala, abych se dostala zase do normálu. Nakonec(za odměnu), konečně lyžování. Vážně jsem se už bála, že letos to vůbec nevyjde-když je čas není sníh a naopak. A hurá, ono to vychází. Ve středu jsme byli s mužem a J. na večerním a dnes jsme si dali vůbec první lyžařský den ve čtyřech. Mládě a lyže...No nebudu lhát...Představovala jsem si, kterak Mládě neohroženě běží na kopec a bez špetky strachu ladně sjíždí první svahy. Tak takhle přesně to nebylo:-)))
Zatím si na lyže zvyká, ale je mi jasné, že to půjde. Postupně ho to naučíme. Bude to trochu náročnější, protože je povahou hodně po mě, alespoň co se vzteklounství týče. Jednou jsem, když mě můj táta učil lyžovat, v polovině kopce sundala lyže a jeho výuku vzteky bojkotovala. A on mi pak často říkal něco o tom "až budeš mít vlastní děti..."Myslela jsem na to celé odpoledne, zvlášť poté, co mi řekl, že se mnou NEKA!!!!, jestli mu ještě někdy dám lyže.
Dnes to tedy bylo tak, že jsme si rozdělili s mužem děti, první polovinu jsem lyžovala s J. a poté naopak. Zítra by měl mít lekci pod dohledem lyžařské instruktorky. Jediné, co ho na tom opravdu zajímalo bylo "bude hezká jako teta Terezka?" ....jsem sama zvědavá, jak to dopadne:-D Přeji pěkný začátek února všem!  A taky se ho pokusím na těch lyžích taky vyfotit. Dnes to prostě fakt nešlo:-))