sobota 26. dubna 2014

Jednou to přijít muselo. Že máme zahradu, to už jsem určitě zmiňovala, že se o ní vlastně vůbec neumím starat to je věc druhá. Tedy neumím...nějak jsem věděla, že některé věci musí přijít postupně, musím si k nim dospět sama. Tohle je přesně ten případ. Jsem velice špatný pěstitel, zahradník a vůbec všechno...nikdy jsem nic nevypěstovala a nikdy jsem k tomu neměla vztah. Nesnášela jsem muškáty v oknech a všechny tyhle kýčovité úpravy, nelíbí se mi skalky,ale zároveň neumím vymyslet něco originálního. Jenže teď, možná díky tomu, že se do zahradničení pustila i Marketulle a hlavně proto, že Mládě je čím dál větší a na zahradě chce trávit spousty času, jsem si řekla, že s tím opravdu musím něco provést. Začala jsem hledat na pinterestu nějakou inspiraci, postupně jsem si sama ujasnila, že nepotřebuji, abych měla na zahradě stodvacet druhů kytek a Mládě nesmělo nikam stoupnout. Od malička miluju šeříky, krásně voní, hezky vypadají. Takže jeden zkušební keřík už máme:-) A taky jsem si ujasnila, že co mě opravdu baví pěstovat je to, co se dá sníst. Dýně, bylinky a další...Vypadá to nadějně, oprostila jsem se od hrozných představ muškátů v okně a začnu tím, co mě zajímá. Věřím, že se to postupně srovná:-)
Mimochodem, je to vlastně skoro k tématu: včera jsem šlápla na kaktus. Nikomu bych takové zranění nepřála, je to šílená bolest a já mám na chodidle krásnou modřinu...když jsem si ránu ošetřila, stoupla jsem s ní přímo do kbelíku s vodou. Jak z blbého vtipu...ale vidět sama sebe, asi se směju jako blázen :-))))










zdroj:pinterest

12 komentářů:

  1. jsi stejnej pěstitel jako já :-) mám tulipány - ty miluju, a jinak samý jedlý věci, ani tak k tepelný úpravě jako to, co se dá strčit do pusy, zasela jsem hrách a ředkvičky, máme stromek kiwi (počítám, že spíš chcípne), a jinak jahody a maliny, pravda, máme zahrádku jako dlaň a nechám ji radši na běhání a jiný lotroviny než na záhony

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elo, no jasně, jak se to nedá sníst, tak tam je minimální motivace(bohužel). Ale odhodlala jsem se zasadit něco co kvete kolem jezírka, takže třeba se to fakt naučím....jednou...:-)))

      Vymazat
  2. Zahradu mám v péči skoro každý víkend a není to sranda. Kýče na zahradě taky nemusím. Minulé léto jsem na zahradě stavěla dvě velé pergoly, natírala, montovala, připravila střechy. A ta radost, když to člověk dokončí, k nezaplacení. Přeji hodně štěstí s prací na zahradě!

    Ty plechové květináče jsou skvost. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elizabeth, tak to jsou opravdu dobrá! Takovou aktivitu obdivuji!:-))

      Vymazat
  3. Není nad domácí zeleninu a ovoce. Držím pěsti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, snad se zadaří, díky:-))

      Vymazat
  4. Jani moc Ti přeji aby Ti vše krásně rostlo a kvetlo, a bolístka se brzy zahojila :-)

    OdpovědětVymazat
  5. já bych se o zahradu neuměla vůbec postarat,ale jak píšeš,člověk se k tomu postupně musí propracovat :) takže přeju hodně zdaru! my máme na balkoně jen nějaké bylinky a už to je na mě moc :D a skvělá příhoda,teda skvělá...věřím že to muselo strašně bolet,ale promin musela jsem se smát :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Amy, bylinky to bylo mé maximum, ještě před pár měsíci, tak teď se uvidí...:-))))

      Vymazat
  6. Janino, já Ti fakt občas trochu závidím. Prostor, dům, krásného chlapečka, rodinu i zahradu...užívej si to, jak jenom to jde :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lado, já si to užívám, ale především si toho moc vážím:-))

      Vymazat

Děkuji za milé komentáře;-)