Mirakulum

Včerejší dopoledne a nakonec i část odpoledne jsme strávili v Mirakulu. No jo, bylo to fajn, když si odmyslím návaly školních i školkových dětí mezi kterými se ty naše dvě občas ztrácely. Park je to dost velký, myslím, že si v něm najde každé z dětí něco zajímavého. Bludiště, podzemní chodby, hrady a tajné uličky, lanové mosty, trampolíny... A taky dokonalý způsob na utahání. Jako obvykle jsem byla po příjezdu domů unavenější než Mládě, ale to už je taková klasika oblíbená.

Zůstali jsme přes oběd, což se ukázalo jako jediný trochu problém. Na výběr děti dostaly hranolky, klobásu, sekanou v housce a další vyloženě dětské pokrmy. Pro Mládě byla jediná přijatelná volba samotné hranolky. Pro jednou se samozřejmě svět nezboří, ale v parku pro děti bych čekala o něco pestřejší výběr.

Mládě má trochu strach z výšek. Zatím nevím jestli je to opravdu strach z výšky nebo z něčeho nového. V tomhle ho Anička předběhla už dnes, naprosto bez obav se odvážně vydává po žebříku, do schodů, na klouzačky. Odvážné děvče to je:-)) I když jsme zdaleka neprošli všechna místa, myslím, že nadšení bylo obrovské a určitě to nebylo naposledy..

Více o parku najdete tady.