kafe&vlaky

Už je to několik dnů, co jsme se vrátili z Francie. Bohužel tentokrát budou fotky trochu se zpožděním, protože jsem se těch několik volných dnů snažila připravit do školy, na což padl všechen čas. O tom, jak bídně vypadá v takových dnech domácnost asi ani nemusím mluvit. Pozitivní na tom je, že test z angličtiny jsem dala :-)) O víkendu jsme byli na jihu, stihli jsme s Markéťullí a Nerem procházku na místa, kde jsme bydlely jako malé a všechno jsme to Mláděti ukázaly(dokonce i to, kde bydlela teta Terezka, což ho v závěru stejně zajímalo nejvíc:-)))

V sobotu jsme šli s mužem a Mládětem na výstavu k večerníčku Krysáci, protože Mládě má rád jak večerníček, tak i knihu. Odnesl si odtud plyšového krysáka Huberta-nadšení obrovské:-)

Večer jsem šla na třídní sraz. Setkání po deseti letech od konce školy. No, nebudu lhát-vůbec se mi tam nechtělo, ale věděla jsem, že musím. A dobře jsem udělala, protože jsem si sama uzavřela několik důležitých věcí. Tušila jsem, že tenhle krok bude správný a jsem ráda, že jsem to takhle udělala. Znáte ten pocit, že TEĎ už je něco opravdu za vámi? 

Od Markéťulle jsem dostala koláček štěstí s poměrně pozitivním vzkazem, tak doufám, že se to opravdu splní..

Smutnější zpráva je, že od soboty je Nero nemocný, dokonce byl na kapačkách. Držím mu palce ze všech sil a doufám, že se z toho dostane co nejrychleji. 

 Ale on to dá s přehledem, je to bojovník:-))

Takhle Mládě připravoval vlastnoruční dárek pro svého tatínka ke Dni otců:-))