pondělí 22. září 2014

čteme/týden s nemocným Mládětem

Není to žádná velká legrace, udržet Mládě, aby ještě chvilku ležel a nedělal vylomeniny jako to má ve zvyku. Doma ho to už nebaví, chybí mu děti, školka a běhání po zahradě. Vybrali jsme tedy pěknou hromádku knih, on se schoval pod deku a já znovu oprášila vzpomínky na dětství. Chvilku jsem četla, chvilku jsme si jen prohlíželi obrázky a pak zase "četl" Mládě mě. Popisoval podle obrázků svůj vlastní příběh, což byla chvilkama opavdu zábava...
Dnes má konečně dole obvaz z prstu a zbyla jen malá náplast. Nemoc je snad pryč a já doufám, že nás zase na chvilku nic podobného nepotká...:-)
Když jsme tak listovali v knihách, říkala jsem si, že bych o nich
vlastně mohla napsat i sem, protože o knihách jsem nepsala už dlouho. Tak jsem vybrala několik zásadních...


 Moc si nepamatuji, jak se k nám domů tahle kniha dostala. Mám matnou vzpomínku na to, že jsem si jí tak často prohlížela u babičky, že mi jí jednou zabalila s sebou, ale po těch mnoha letech vůbec nedokážu posoudit, jestli je pravdivá. Pořád jsem měla v hlavě ilustrace, částečně i příběhy, ale nepamatovala jsem si přesně ani název ani autora, nic. A pak byla po letech znovu nalezena. 
Vyprávění příběhů zvířátek z lesní společnosti-Ježkova lesní kniha.


Mládě se do knihy zamiloval stejně jako kdysi já, Přečetli jsme ji víc než třikrát, všechny obrázky už má podrobně prozkoumané a pořád ho nepřestávají bavit. A já nevím o nikom (krom mé rodiny), kdo by jí znal taky! V téhle knize jsem poprvé viděla mravkolva na obrázku a dlouho jsem byla přesvědčena, že to je jen výmysl v rámci téhle knihy:-))


Začarovaný mlýn. Dostala jsem ji jako úplně malá holka a hodně mě bavila. Nevím jestli to byl tehdy dárek "jen tak od oka" nebo to mělo nějaký hlubší smysl, ale trefila se mi do vkusu. Nebyla totiž o žádných princeznách a princích, ale byla docela strašidelná, tajemná a proto jsem ji hned měla ráda. 
Dvě děti, které mají létající větrný mlýn a snaží se zachránit smutné město Kakabusů. 
Od té doby mám slabost pro větrné mlýny:-)



Putování žabáka Filemóna. Poměrně nový kousek do sbírky-koupili jsme ho Mláděti na Knihexu. Měla jsem ji už nějaký čas vyhlédnutou a můj odhad byl správný. Jsem z ní nadšená, přečetli jsme ji poprvé na pokračování před spaním, teď při nemoci už to bylo spíš o prohlížení obrázků:-)
Žabák Filemón je plyšák. A celý jeho plyšákovský svět se otočí vzhůru nohama, když na sobě najde cedulku se jménem továrny, kde ho vyrobili. Uteče s plyšovými ovečkami Peřinkou a Bimbalkou najít jeho pravý domov. 
Vždycky, když četl Mláděti večer muž(čteme mu na střídačku ob den), tak mi pak musel převyprávět, co se stalo, abych měla jasno v příběhu, tak moc mě to bavilo:-))






Nejklasičtější z dětských knih. Alespoň pro mě. V naší knihovně nesmí chybět. Když jsem bývala jako malá holka nemocná, byla to jedna z prvních, které jsem si dala k posteli. Tak jsem to dělala vždycky-a Mládě jsem to naučila taky. Vybrat hromadu knih, odpočívat a listovat postupně v každé. Najít na tom ležení alespoň něco dobrého:-)
Děti z Bullerbynu představovat jistojistě nemusím, určitě je každý zná. Ale je tak zásadní, že jsem si nedovolila ji jen tak opomenout:-) 



Mimochodem...těšila jsem se, že konečně uvidím tenhle příběh zpracovaný jako film a v závěru jsem z něj byla docela smutná. Vůbec to neodpovídalo mým představám, tomu jak mají děti vypadat...Asi mám ilustrace Heleny Zmatlíkové opravdu pod kůží.

Úplně nejnovější knihou jsou Krysáci, které dostal Mládě k svátku(a tak trochu jako bolestné za všechny nemocniční útrapy). Vlastně jsme už někdy v létě začali druhým dílem-Krysáci jsou zase spolu a až teď čteme ten první, ale ono to vlastně vůbec nevadí. Kdo trochu sleduje večerníčky, tak ví. Příběhy krysích kamarádů ze smetiště nedaleko Vizovic jsou prostě fajn:-) 


14 komentářů:

  1. to čtení vám závidím u nás se čte hodně málo a prakticky jediná knížka, kterou poslouchá je Baobabí Zpátky do afriky

    OdpovědětVymazat
  2. Mě z Tvých článků začínají popadat mateřské pudy.. :-D Ačkoli, ty já mám už snad od malička.. Zrovna jsem nedávno uklízela knihovnu a našla jsem své staré dětské knihy (mezi nima i dvě vydání Dětí z Bullerbynu) a říkala jsem si, jaké bych četla svým dětem.. Škoda, že si musím ještě pár let počkat.. :-)

    Tak ať je hlavně prstík v pohodě :-)
    Skills of Art

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na mě z toho jdou mateřské pudy taky, a taky mám ještě čas :)) I když teď v knihovně vyřazovali knížky a já už jsme si vzala i několik dětských.... :) Děti z Bullerbynu jsem měla moc ráda a Ježkova knížka mě teda zaujala! A Krysáci, ti časem taky musí být moji, protože, protože Už jsme doma přece, ach.

      Vymazat
    2. Děti z Bullerbynu jsou klasika a úplně nejlepší knížka:-)) I já v ní ráda zalistuji ještě dneska:-))

      Vymazat
    3. ochwey, Ježkova lesní kniha je dokonalá:-))

      Vymazat
  3. Děti z Bullerbynu mě nikdy moc nebraly, ale takový Kája Mařík...Toho jsem celého přečetla už jako dítě /samozřejmě jako odrostlejší/. Strašně mě to tenkrát bavilo a hltala jsem všechny díly i ty ve kterých už byl Kája dospělý a už to vlastně vůbec nebyly dětské knihy..:D
    Jo a přeju brzké uzdravení...:)

    Petra Mat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, tak to se teda přiznám, že Káju Maříka jsem nečetla vůbec!! Mám mezery!!! :-D

      Vymazat
  4. To je tak milé! Knihy z dětství to je nostalgie. Všechny knihy, které za něco stojí, jsou většinou hodně staré. Ty nové pro děti jsou zvláštní a mně se moc nelíbí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, souhlasím. Málo knih, které dnes vychází jsou opravdu dobré a je třeba hledat a hledat...

      Vymazat
  5. U nás jede jen Honzíkova cesta, kterou dostal v červnu ke svátku. Poprvé jsme ji přečetli celou, od té doby pokaždé kapitolu Vajíčko a Koza... už jsme z toho s manželem hotoví :-) Junior zná ty kapitoly nazpaměť a když náhodou něco vynechám nebo upravím, tak mi řekne, jak to v knížce je :-) Má ale plnou knihovnu a jiné číst nechce :-( Tak nevím, kdy se to změní. Děkuju za tipy, krysáky si píšu na seznam :-) a přeju brzké uzdravení Mláděti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Honzíkovu cestu jsme kupovali taky k svátku. Některé kapitoly si člověk už skoro pamatuje nazpaměť :-D

      Vymazat
  6. díky za výběr díky kterému jsem se na chvilku dostala do dětství. Děti z Bullerbynu jsou nej <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lado, není vůbec zač. Já se u toho tak nějak nostalgicky zasekla:-)))

      Vymazat

Děkuji za milé komentáře;-)