neděle 21. prosince 2014

Týden/27

Oteklá noha. Levá. Chvilku jsem si říkala, že mám prostě jen nohy unavené z minulého týdne. Na chvilku to sice přešlo, ale...za dva dny opět! A zase levá a nijak málo-nezapnula jsem botu, věc, která se mi zatím nikdy v životě nestala. Uff...když už to i nepříjemně bolelo, volala jsem ke svému doktorovi(trochu jsem čekala, že mi řekne něco o odpočinku, poradí mast a rozloučíme se). Doktor mě chtěl vidět nejlépe ihned, takže jsme jeli. Už po cestě mě napadalo spousty věcí o tom, že by mě mohl poslat na vyšetření do nemocnice, ale pak se zase uklidňuju, že to určitě nic nebude.
Jenže...když jsem předvedla své nohy v ordinaci, lekla se skoro si sestra a já pochopila, že to není úplně sranda. Ještě rychlé vyšetření na utz, aby bylo jasné, že miminko v ohrožení není a dostávám papír a instrukce o nástupu do nemocnice. Podezření na trombózu a další věci, takže si poležím-musím být pod kontrolou. Byla jsem puštěna domů zabalit si věci a ihned jsem měla nastoupit.
Mládě naštěstí zůstal u švagrové, aby s námi nemusel do nemocnice a mě čekal kolotoč dalšího utz, dalších stejných otázek, vyšetření a následné přijetí v nemocnici. 
Stihli jsme se v rychlosti s mužem rozloučit a mizím se ubytovat. Paní se kterou pokoj sdílím je milá, takže se necítím tak mizerně jako když mi doktor řekl o trombóze, hospitalizaci, případném heparinu atd. Ještě ten večer mě objednali na sono s nohou, kde mě přijala mladá a milá doktorka. Uklidnila mě, že tam nic strašného nevidí, vyloučila trombózu a dostala jsem rady co a jak dál. Prý budu určitě jednou řešit křečové žíly, ale teď snad nic. Ve vteřině se mi ulevilo-nejraději bych si ihned balila věci a jela domů. Jenže...tak snadné to samozřejmě nebylo-i když jsem zkoušela od sestry zjistit co si myslí o mém propuštění v nejbližší době, nedozvěděla jsem se nic a musela jsem vydržet do rána.
Ráno jsem dostala tisíc a jednu instrukci co smím a co ne. Ležet a odpočívat ano, cokoliv dalšího neexistuje. Před Vánoci ideál, zvlášť když jsem si tentokrát většinu věcí nechala na poslední chvilku...
Když jsem slíbila, že všechno dodržím jak mám a v případě dalších problémů ihned pojedu na kontrolu, byla jsem propuštěna.
Pevně doufám, že moje další návštěva nemocnice bude až při porodu.


Přivítání doma ale stálo za to :-))

10 komentářů:

  1. No měli jsme strach... tak snad už bude klid :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Quanti, na mě padl strach vlastně až po tom, co jsem se z nemocnice vrátila a došlo mi, že to mohlo být mnohem, mnohem horší:-) Snad už fakt klídek, dík:-)

      Vymazat
  2. Teda...fakt odpocivej! To bude dobre, jen se setri.

    Krasne svatky plne klidu a pohody cele rodine preji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, odpočívám, šetřím se a doufám, že už mě nic podobného nepotká...:-) Tobě i rodině také pěkné svátky:-)

      Vymazat
  3. Kryndy pindy.

    Tak se drzte,partaci ♡♡♡+ ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Roso, děkujeme a držíme se, co to dá:-))

      Vymazat
  4. Všecko stranou, konec srandy, sundej kšandy a alou do peřin!!!
    Však - kdy se to zas poštěstí prožít Vánoce v peřinách a pust si třeba "V peřině" - totˇpozdrav z Písku:-).
    Opatarujte se a mějte se....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, já jsem si řekla, že o nic nejde...Vánoce budou takové, jaké si je uděláme a ne jaké se od nás čekají
      :-) Díky a hezké Vánoce! :-))

      Vymazat

Děkuji za milé komentáře;-)