pátek 30. května 2014

 Máme za sebou první koupání venku. Tedy...zvládli jsme to už minulý týden, kdy se zdálo, že už bude jenom léto. Než jsme se ale rozkoukali, je to zase všechno trochu jinak. Mládě se začal trochu bát vody, nebo spíš přestal důvěřovat rukávkům, nechce se pustit a plavat sám. S přibývajícím věkem, příbývá i trocha opatrnosti, jinak si to vysvětlit neumím. První plavání má za následek, že jsem se začala na to opravdové a blížící se léto těšit. Minulé bylo krásné, doufám, že letos se povede alespoň z poloviny stejně:-)
Začala jsem trochu ujíždět na ledovém kafi(kalorická bomba, vím to:-)), což odstartovalo naše setkání s Terezou(které mi moc pomohlo:-) a nejraději bych ho s jahodami chtěla pořád. Aktuálně ve volných chvílích čtu My děti ze stanice Zoo, protože jsem si říkala, že než začnu číst pokračování, osvěžím si paměť. Jenže těch volných chvil zase tolik není, poslední týden byl náročný a já už se těším, až se sbalíme a vyrazíme na chvilku někam pryč:-)










pátek 23. května 2014

číča v kleci

Motivaci potřebuje úplně každý, to je prostě základ! Když jsem před časem vymýšlela, jak bude vypadat pracovna, hledala jsem nějaký zajímavý, ale zároveň "nakopávací" a inspirační plakát, který bych měla pořád na očích. Prostě proto, abych nezapomněla, nezlenivěla, nepřestala...Tehdy jsem sice nenašla nic moc, ale dnes mám konečně tip na dokonalé, jediné a správné motivační plakáty! 
Sama jsem vždycky byla spíš takový ten člověk, který ostatní lidi do něčeho nutí: vstát, jít cvičit, najíst se, běhat, NĚCO dělat. A ostatní mě za to nesnáší, ale zároveň vědí, že je to vlastně dobře. Haha. Teď budu lidem kolem místo keců rozdávat tyhle plakáty. Bude to mnohem účinnější řekla bych(a třeba budu za menšího prudiče:-))))
Představuji vám super projekt Číča v kleci, který mají na svědomí dvě mé plurk friends a já jsem z něj tolik nadšená, že to prostě musím vyžvanit i sem na svůj blog:-)))
Jako ukázku přikládám dva, které jsem si zatím vybrala já.
Jakou motivaci máte vy? 
Vybírat můžete tady :-)


zdroj:www.cicavkleci.cz



středa 21. května 2014

Svět knihy

Tak nevím, jestli je to tím, že jsme na Svět knihy šli v sobotu odpoledne, poměrně utahaní z ochutnávání novinek na Restaurant Day a nebo to prostě letos bylo slabší...Že bude hodně lidí, to ani nemá smysl zmiňovat, v sobotu odpoledne to bylo naprosto logické. Jenže..venku strašně pršelo, byla zima, bylo to tak nějak náročnější všechno. Čestným hostem bylo letos Maďarsko a my jsme s Kryštofem stihli zrovna ukázky Maďarských tanečků. Ptal se mě, co to vlastně je a proč takhle umí tančit. Řekla jsem mu tedy, že jsou z Maďarska. S Mládětem to šilo..prý chce být taky Maďarsko:-)))
Knih jsem si samozřejmě odnesla docela dost, ovšem odnesla bych si jich ještě víc, kdybych si nezapomněla vybrat peníze z bankomatu, což mi došlo až když jsem měla plnou náruč knih...A nejbližší bankomat byl až venku, což byla s deštěm dost nepříjemná kombinace(muž hrdina se nakonec obětoval).
Potkali jsme Sylvinku, kterou jsem moc ráda viděla (Mláděti se moc líbila:-), jen jsem jí nějak nestihla představit mého muže. Snad příště..:-)). A taky jsme potkali mou bývalou učitelku, která mi nabídla tykání. Takže se cítím zase o něco dospěleji(pozn.red. staře:-))), ale mám radost.
Závěr dne byl ve znamení domácí malinovky a pozvolné plánování dovolené. Už se to blíží-nemůžu se skoro dočkat! :-)









Tyhle dvě knihy jsem dostala od mých kluků. Děti ze stanice Zoo jsem četla stokrát, ale vždycky jsem jí měla jen půjčenou. Tak mi jí koupili a rovnou i s druhým dílem. Nemůžu se dočkat, až si je přečtu:-)

pondělí 19. května 2014

Restaurant Day

Jak už to tak bývá, dlouho nic a pak se sejde několik pěkných a zajímavých akci v jeden den. Přesně jako v sobotu, kdy jsem dlouhodobě měla v plánu jít na Svět knihy, ale zároveň přišla pozvánka na Restaurant Day Nymburk. No...lhala bych, že se mi tam úplně stoprocentně chtělo, počasí se tvářilo různě, ale pak jsem si říkala, proč vlastně ne. Jsem ráda, že jsem se spletla, protože takhle akce byla na krásném místě, počasí vyšlo pěkně, nezmokli jsme a ani nebyla úplná zima a hlavně...všechno co jsme ochutnali bylo výborné! Vyrazili jsme dost brzy a jsem za to ráda, protože jsme stihli ochutnat některé dobroty, které zmizely opravdu neuvěřitelnou rychlostí. Mládě měl trochu problém se rozkoukat, ale přešlo ho to hned jak se objevila první slečna v jeho(přibližném)věku. Pak už to bylo v pořádku všechno:-))
Já mám raději sladkosti, muž byl mnohem odvážnější a poobědval hmyz. I když jsem si do poslední chvilky myslela, že ochutnám taky, nebyla jsem toho schopna. Třeba se k tomu někdy dopracuji, časem. Prý je to moc dobré:-)



Mandlovo-mrkvové cupcakes s krémem z gervais a cakepop s bílou čokoládou.



Hovězí saté s koriandrem a omáčkou z arašídového másla a kuřecí yakitori se sezamovým glazé na placce ze špaldové mouky s asijským kořením doplněné okurkovým čatným.




Domácí bulky caprese a kopřivová limonáda.


Cvrčci po papuánsku a hmyzí burizonky. 





pátek 16. května 2014

Noc literatury 2014

Na začátku týdne jsem vás zvala na Noc literatury, dnes přináším něco málo fotek. 
Začali jsme hned v šest hodin, po dlouhé době jsme vzali golfky, protože přechody na různá stanoviště by nám bez nich šli mnohem pomaleji. A v tomto případě jde prostě trochu o čas, takže se Mládě spokojeně vozil. Letos se poprvé účastnil i dvou čtení a má z toho zážitek, který cestou domů to ohodnotil jako "parádní":-))
To, že si tam našel "slečnu" o které mi vypráví ještě dnes, to pominu...to má prostě vždycky a všude!
Všechny čtení, které jsem stihla(celkem "jen" čtyři, ale jsem vděčná i za tento počet) se mi líbila, některá dokonce natolik, že se těším, až si některé tituly koupím na Světě knihy. 
Mimochodem ten se koná již od včerejška na Výstavišti v Praze a zítra se tam rozhodně chystáme. Za sebe bych doporučila Etgara Kereta s knihou Někdo klepe na dveře. Měla jsem možnost poslechnout si dvě povídky a líbilo se mi moc. Druhá velmi zajímavá kniha je Limonov. Deník Ztroskotance. Pár informací navíc  přikládám tentokráte u fotek:-)


 Roman Zach s knihou Limonov. Deník ztroskotance od Emmanuela Carrèra.


 "spící" Mládě. Chvilku se odmítal fotit. A už vůbec ne se mnou:-)))


 Jiří Vyorálek čte z knihy izraelského autora Etgara Kereta-Najednou někdo klepe na dveře. 

Simona Babčáková s úryvkem z Sylwie Chutnikove-Kapesní atlas žen

 Přesouvání se na jednotlivá čtení.



              Portugalská autorka Teolina Gersão a její vyprávění o knize Mlčení.

čtvrtek 15. května 2014

TAG/V peřinách

Četla jsem to snad u všech kolem, ale nějak mě to míjelo. Včera jsem se ale o své nominaci TAG-V peřinách dozvěděla od Quanti, které tímto děkuji a pouštím se tedy hned do odpovědí:-)



Bez čeho už půl roku neodcházím do peřin?
Do peřin neodcházím bez telefonu a sluchátek. Myslím, že to ocenili hlavně ostatní členové domácnost(zejména můj muž). Pravidelně jsem si totiž lehávala, dlouho přemýšlela, řešila v hlavě spousty věcí a nešlo mi usnout. A pak...jsem slyšela čím dál divnější zvuky, praskání, loupání, úplně jasné rány, což končilo tím, že jsem kolem půl druhé budila muže, že jdu dolů, nebo(častější verze) "slyšela jsem FAKT DIVNEJ zvuk, nedojdeš se podívat co se dole děje?". Nedělo se ještě nikdy nic, takže já si před spaním pustím audioknihu do sluchátek a vesele usnu(někdy ještě dřív, než se začne číst). Vlastně se mi tím dost ulevilo.

Svůdné sansoussi nebo pohodlné pyžamo?
Záleží na ročním období, případně samozřejmě na situaci. Ale na podzim a v zimě si rozhodně libuji v pohodlném pyžamu a tlustých ponožkách. Jaro a léto je lepší:-)))

Kniha?
Noční stolek mám plný knih, jak svých, tak pro Kryštofa. Ty dětské v současnou chvilku převažují a já si v posteli čtu v poslední době jen, když jsem nemocná a opravdu musím ležet. Naposledy jsem si takhle dočetla Opožděné vzpomínky od Eveliny Merové.

Kosmetické rituály?
Březový šampon a levandulové tělové mléko. 

Sklenička něčeho dobrého před spaním?
Občas jo, ale není to pravidlem. Ve většině případů mě muž musí přemlouvat. Po deváté hodině si dopřávám oblíbenou kávu k učení nebo psaní.

Chrápu?
Na to se musíte ptát mého muže, jsem si ale stoprocentně jistá, že by řekl ano(bez ohledu na to, jestli je to pravda, nebo 
ne :-))))

Snídaně do postele?
Nejlepší! Ale nebudu lhát, sama si nepamatuji, kdy jsem takhle naposledy snídala-nejvyšší čas to napravit:-)


Posílám dál Rose, protože mám moc ráda její styl (nejen)psaní a Markéťulli , protože je to prostě ségra blogerka;-)

pondělí 12. května 2014

pozvánka/Noc literatury 2014

Oficiálním měsícem knihy je březen, to ví určitě spousty z vás. Musím se ale k něčemu přiznat. Můj osobní měsíc knihy je až květen. Koná se spousty literárních akcí, zajímavých čtení(a protože mám narozeniny, tak si nejen kupuji, ale i dostávám další a další knihy:-))
14.5 se po osmé koná Noc literatury. Letos jsou stanoviště po celém Žižkově a dvacet herců, bude opět číst ukázky z nových překladů děl současných evropských autorů na zajímavých místech(letos mimo jiné knihovna supš, nebo slavnostní sál základní školy J. Seiferta...).
Loňská Letná byla velice povedená, zvládli jsme to krásně i s Mládětem, poslechli jsme si to nejzajímavější a všichni byli spokojeni(slyšet číst Karla Dobrého-k nezaplacení:-))) Psala jsem o ní tady.
Čtení probíhají paralelně na všech místech od 18.00 do 23.00, začátky vždy v půlhodinových intervalech. Poslední čtení začne ve 22.30. Místa jsou situována blízko sebe, aby jich návštěvníci akce stihli za večer navštívit co největší počet.
My jsme začali s ohledem na Mládě hned v 18:00 a vyšlo to opravdu výborně.
Více informací o akci a seznam lokalit najdete zde.

Takže..potkáme se letos s někým? :-))

P.S: tady je mapa všech míst, kde se bude číst(vytvořil můj muž:-)


neděle 11. května 2014

Dnes ráno přišlo Mládě ke snídani přesně takhle


přeji hezký Den matek :-))





pátek 9. května 2014

První Mláděcí vystoupení a hned v divadle:-) Akademie domu dětí. Neuměla jsem si ani trochu představit, jak taková třída tříletých prcků dokáže něco nacvičit, ale byli všichni výborní! Sice jsem utíkala ze školy, dokonce jsem se musela převlékat a česat v autě, ale ten jeho hrdý výraz a celé vystoupení za to stálo. Někdy je prostě takovýh deset minut víc, dvě hodiny literatury. A teď už prý bude v divadle pořád...:-))