neděle 31. srpna 2014

Meidzyzdroje/Świnoujście

Probuzení u moře! Konečně čas dohnat všechny knižní resty. I když se snažím číst hodně, tak během roku je to spíš odborná literatura a na ostatní je času i energie někdy hodně málo.
Tentokrát ale vše napraveno. Ráno s knihou a šuměním moře bylo naprosto dokonalé. Až budu stará, odstěhuju se do domu na pláži a budu si to užívat:-))


 Mládě pořád mluvil o tom, že se musí zahrabat do písku. A při první příležitosti se fakt nechal:-)))


A když se zrovna nekoupal, tak s obrovským zaujetím stavěl z písku hrady:-))

Odpočívat na pláži je sice příjemné, ale nejde to dělat celý den. Po obědě jsme se vydali dál. Město Świnoujście leží na březích řeky Sviny, která umožňuje spojení mezi Štětínským zálivem a Baltským mořem. Mimo to je i zajímavým přístavem. A právě tohle město se stalo naším dalším cílem. 

Dali jsme si příjemnou procházku krásně upraveným městem, Mládě byl nadšený z vodotrysků a ihned se přidal k dětem, které kolem probíhaly a hrály si. Odcházeli jsme všichni samozřejmě mokří(ale za tu dětskou radost to stálo:-)))






Cesta byla ještě dobrodružnější než obvykle, protože jsme se do města dostávali trajektem. A to je hned zajímavější, než jen autem:-)





sobota 30. srpna 2014

Miedzyzdroje

Naše další zastávka. Miedzyzdroje. Znali jsme tohle místo už z loňska, a věděli jsme co nás čeká. Nezměnilo se tu skoro nic. Večer jsme si dali dlouhou plážovou procházku, prošli jsme molo, Mládě nadšeně pobíhal ve vodě a užíval si to:-) U toho stihl vymýšlet různý dotazy jako "mami? a je to moře MOTOROVÝ?" protože aktuálně ho zajímá všechno co má nějaký motor..
Už mi to sezení a procházky u moře chybělo!
A možnost večeřet dobré čerstvé ryby, nádhera(protože jakákoli ryba je moje oblíbené jídlo:-))









pátek 29. srpna 2014

Berlín

Naše první zastávka letošního road tripu byla v Berlíně. A protože jsme přijeli až odpoledne, zůstali jsme tentokrát na noc:-) Berlín mám ráda i když bych nikdy dřív nevěřila, že tohle řeknu, nebo napíšu. Ještě před časem to bylo jen místo o kterém všichni mluvili jako, že se mi bude líbit a já tvrdila, že se mi nemůže líbit místo, kde se mluví německy. A byla to asi pěkná blbost:-))





Navštívili jsme Elilinu v naprosto neuvěřitelném vintage obchodě(a já si opět říkala, že kdybych měla o velikost míň:-)), Mládě to u ní prošmejdil komplet a mluvil o tom ještě před usnutím.








Dali jsme si kafe a večeři, nechali Mládě chvilku běhat a protože na nás(tedy hlavně na mě), začala padat únava, vraceli jsme se zpět do hotelu. A teď už zase vymýšlím, kdy přijedeme příště, třeba jeden hezký víkend ve dvou s mužem. Ale kde ten volný víkend vzít, na to jsem ještě nepřišla bohužel:-))





úterý 26. srpna 2014

Letošní druhá akce s názvem Restaurant day. Oproti té první, komornější, kde jsem jen tak občas něco na zkoušku ochutnala a spíš jsem okukovala co a jak, tu druhou jsem si užila se vším všudy. Nadšeně jsem běhala z místa na místo a chtěla jsem všechno ochutnat. Absolutní ráj pro člověka, který trpí šílenou chutí na sladké pak hned slané, zase sladké..
a tak pořád dokola:-) Ano, opravdu jsem konečně uspokojila všechny své zběsilé chutě. A to jsem ani nestihla vyfotit úplně všechno!:-)))


Pro začátek jsem ochutnala melounovou limonádu, chutnala mi moc, chtěla jsem se k ní vrátit ještě jednou ale už mi to díky dalším stánkům moc nevyšlo:-)

Ze sladkých jídel byl nejčastěji vidět mrkvový dort a všechny možné druhy cupcakes.

Thai beef salad, zajímavá kombinace chutí, jedla jsem ho poprvé a netušila jsem, co čekat. A byla to paráda
:-) 

 Muž si nenechal ujít ochutnávku vína

Quiche s francouzskou hořčicí a jednohubka s humrovou pomazánkou jako bonus. 

Nejčastější věta kterou jsem říkala byla "no jo, jenže já bych chtěla...PROSTĚ VŠECHNO!" :-))) 

Ostružinový cheesecake a kopřivová limonáda. 

Quiche z červené řepy s vlašskými ořechy a kozím sýrem. 

Mládě zařizující si vlastní sezení a cpoucí se žitným perníčkem:-) 




Hlívový guláš, na samý závěr i přes to všechno, jsem na něj dostala ukrutnou chuť a nešlo to jinak:-) 

Zázvorová limonáda na cestu domů. 

neděle 24. srpna 2014

Mít mladšího bráchu je super. Alespoň moje zkušenost je naprosto výborná. O věkových rozdílech mezi sourozenci se toho říká(a píše)opravdu moc. Já jsem s naším velkým věkovým rozdílem vlastně spokojena. Když se narodil, měla jsem dostatečně rozumu na to, abych pochytila to nejdůležitější v péči o malé pískle. A když jsem pak čekala Mládě a dozvěděla jsem se, že to bude kluk, byla jsem naprosto klidná, protože jsem věděla do čeho jdu:-) A myslím si, že i brácha si to užívá(ve škole mohl říct, že paní učitelka je jeho ségra-no kdo to má:-)))
Je mi jasné, že to takhle nevyjde vždycky a hodně záleží na povahách dětí-sourozenců a jsem vděčná, že se nám to zatím daří hezky:-) 
Před časem přijel bráška s rodiči na pár dnů k nám, mimo jiné jsme si udělali výlet na Loučeň, protože bludiště a labyrinty děti milují.
Kluci spolu fungovali, jak kdyby byli sami bráchové. Mládě opakuje úplně všechno co udělá brácha(jeho velký vzor!) a tak dále. A ráno jsem je našla v jedné posteli, protože proč by měli být každý zvlášť:-) 
Na Loučeni celé prázdniny probíhala akce s Robinem Hoodem a ukázky šermířských turnajů, takže jsme to měli ještě pestřejší než obvykle:-)