pondělí 5. ledna 2015

Týden/29

Osmý měsíc! Je to vůbec možné?
Můj pocit, že jsem se nějak"rozšířila" je s největší pravděpodobností reálný, prý se to opravdu děje. Tělo se pomalu připravuje. Začínám mít pocit, že sotva jsem se rozkoukala v tom, že jsem těhotná, blíží se(pomalu, ale jistě)porod! Uff...měla bych zcela vážně uvažovat o porodnici-jsem totiž stále na vahách mezi dvěma, ale o tom až jindy(tedy...až se to přiblíží ještě víc).
To, že se zadýchám i při telefonátu s rodiči...běžná praxe. Začínám se těšit, až si zase obuju sportovní boty a začnu cvičit. Strašně moc mi to tentokrát chybí. Ne, že bych se nesměla vůbec hýbat, ale těhotenské cviky jsou přeci jen trochu jiná káva.
Na konci tohoto týdne jsem šla na kontrolu. S obrovskou obavou, že něco nebude v pořádku, noha znovu oteče, prostě se stane něco...minule jsem z ordinace putovala do nemocnice a nechtělo se mi to opakovat ani v nejmenším. Naštěstí všechno v pořádku, rychlá kontrola na utz také. Konečně ze mě všechno spadlo a já jsem během jednoho dne ozdobila cukroví, připravila vánoční stůl a vůbec jsme ten den stihli společně s mužem spousty věcí:-)

4 komentáře:

  1. To zadychavani me rozciluje ze vseho nejvic. Diky velkemu pupku a tomu dýchání si pripadam jak otyla velryba :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ano, ano zadýchávání je k vzteku. A to s tou velrybou mám taky:-D

      Vymazat

Děkuji za milé komentáře;-)