S Mládětem

Procházky jsou už sice o dost pomalejší, ale pořád se celkem držím. A Mládě mi velkoryse odpouští, že už s ním nikam nemůžu nikam jen tak utíkat:-) Z té naší poslední delší vzniklo pár fotek, které mám ráda a brzy už nebudou pravda. Čím větší břicho mám, tím víc se Mládě chodí mazlit a povídat si. A já jsem za to ráda. Konečně  zase začal chodit do školky, absence dětského kolektivu už na něm začínala být dost znát. Někdy už smutně kňoural, že se mu stýská po dětech, takže teď už je znovu ve svém živlu:-) A doufám, že nás dlouho nepotká žádná chřipka, ani nic podobného...