Týden/40

Začátek tohoto týdne jsem prožívala opravdu krizově. Těžké břicho, spánek nic moc. V noci jsem se budíček kolem třetí(lepší varianta) a usínání u knihy kolem páté. Rozhodně nefunguje, ať se vyspím, DOKUD TO JDE!!:-)) Protože už to opravdu nejde...

Krom toho jsem věděla, že jsem už docela dost protivná, což nebavilo ani mě samotnou, natož okolí. Už jsem provedla úklid, dodělala takových restů, že se sama divím! A pořád se nic neděje. Žádná změna. Další důkaz, že každé těhotenství je vážně úplně jiné(Mládě už byl dávno na světě tohle dobou:-)

V úterý jsem byla na pravidelném monitoru. Slibovala jsem si od něj hodně. Že mi můj doktor řekne, že už! Nebo že mi řekne něco pozitiviního(krom toho, že monitor dobrý), prostě že se to nějak pohne. Tak se to nepohnulo:-) Ještě se mu nechce. Vím, že je to v pořádku, čas určitě má. Jen to břicho je strašně(ale fakt strašně moc!!) těžké. Snad tam ví, co dělá:-) 

Dokonce už stihli vymalovat i porodnici, kam se chystáme-trochu jsem čekala, že se trefím přímo do toho data. Možná čeká, až půjde Mládě do školky, aby to bylo o kousek jednodušší. A nebo je to jen trpělivý chlapeček a vyčkává na tu nejlepší příležitost. 

No a po kontrole jsem si řekla, že o nic nejde. A po zoufalství přišlo jakési zvláštní smíření, protože jednou ven musí, to je přeci jasné a taky to, že časem budu na to obří břicho určitě ještě vzpomínat:-))

Mimochodem, když jsem přišla z kontroly, podíval se Mládě na mě, pak na muže a pak zavolal "nerodí?? NEVADÍ!" Alespoň někdo v tom má jasno :-D