čarodejnický speciál

Ve školce se dnes koná velký čarodejnický slet! A je jasné, že Mládě si to nemůže nechat ujít:-) 

V týdnu muž vyrobil pořádnou hůlku, aby bylo s čím kouzlit a my s Mládětem jsme se pustili do vymýšlení jeho dalšího kostýmu.
Už si nenechal vybrat pod kouzelnický plášť jen tak nějaké oblečení, ale to, které se jemu zdálo na tuhle příležitost nejlepší. Hlavně to musel udělat sám:-) A protože je to správný čaroděj, má s sebou i kouzelnou krysu, kterou pojmenoval Pan Pupík a která ho všude provází.

Takže dnes čarodějnické Mládě a Pan Pupík v akci! :-))

šest týdnů!

Štěpánovi bude zítra krásných 6 týdnů a já jsem si naordinovala tak trochu blogovací pauzu. Chtěla jsem alespoň lehce najet na nový režim, věnovat se Mláděti, učit se do školy a trochu udržovat domácnost při životě. Teď už mám pocit, že jsem si trochu zvykla a můžu se zase s chutí pustit do psaní. Chybělo mi to, ale když byl čas, nebyla energie, když byla energie nebyl čas...

Za těch prvních šest týdnů jsem si už stihla užít zánět z kojení, při kterém jsem musela do nemocnice pro antibiotika a bohužel i podivnou střevní chřipku, což je při neustálé péči o miniMládě opravdu náročné.

Kromě toho jsem už stihla být i dva dny ve škole. Po porodu a nějaké době doma byla najednou učebna, spolužačky a biologie úplně jiný svět:-)) Bála jsem se, že nebudu schopná se vůbec zapojit, přemýšlet a fungovat, ale dopadlo to docela dobře(alespoň tedy z mého pohledu:-) Muž hlídal miniMládě a přivezl mi ho na krmení vždycky když bylo třeba. Doteď nechápu, že jsme to zvládli...Ale podařilo se!

Chtěla jsem se zmínit i o tom, jak je super jezdit s kočárkem v tom nádherném počasí, jenže při dnešním pohledu z okna by to byl asi výsměch...Ale jsem optimista a věřím, že jednou už se to zlomí a bude krásně třeba i několik dnů po sobě:-))

Když jsem na začátku měla pocit, že Štěpán je úplná kopie brášky, tak dnes už začínám vidět drobné rozdíly. Vzhledově je to pořád podobné, ale povahy budou maličko odlišné. Mám pocit, že miniMládě je o trochu plačtivější, někdy vyloženě potřebuje usnout vedle mě. Kryštof prvních šest týdnů téměř prospal(ve dne i v noci) a skoro jsem o něm nevěděla. Oba stejně ale nejraději usínají při hudbě, uklidňuje je. Mládě nám v poslední době neustále připravuje festivaly=hraje v obýváku na několik nástrojů a my mu musíme tleskat, chtít přídavek a podobně. Jestli budou i v tomhle stejní, máme se na co těšit :-)))

A Mládě? Pořád stejně starostlivý starší brácha!:-)

Usmívá se! Začalo to nenápadným občasným úsměvem, ale na poslední fotce se mi povedlo zachytit opravdu nekontrolovatelný smích(a smál se samozřejmě při pohledu na mě:-))

Knižní tip/Mrtvá šelma

Že jsem z jihu, to jsem psala určitě mnohokrát. To, že ráda čtu a hledám nové a nové knihy do naší stále se rozrůstající knihovny-to už je také věc docela dost známá. I když bych možná teď měla ležet v odborné literatuře a připravovat se do školy, tak mi to zase tak úplně nejde. Dostala se mi totiž do ruky nová kniha. A není jen tak obyčejná-odehrává se totiž v mém rodném městě, je to detektivka a napsal jí jeden naprosto úžasný pár:-) Takže...copak se můžu pořádně učit, když se v Táboře řeší cosi záhadného? Jdu na čtení a vám přináším po dlouhé době knižní tip. Tu prostě musíte mít-koupíte například zde nebo jako e-knihu zde. Je třeba trochu ty severské detektivky nechat odpočívat(alespoň tedy v mém případě:-).

"První ze série detektivních případů Souřadnice zločinu, se odehrává v Táboře. Zmizení renomovaného profesora uvede do pohybu nejen policejní vyšetřování, ale také svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání na vlastní pěst. Muzejní kurátorka Berenika Weissová a bývalý policista Robert Štolba se dostanou do míst, o kterých policie nemá ani zdání a kde oba dva musí spoléhat jen sami na sebe. Přepadení, vraždy a krádeže pokaždé nějak souvisejí s táborským muzeem a záhad přibývá.

Kdo všechno z okruhu podezřelých patří k tajné sektě husitských bratří? Jakou roli hraje lidská zášť a chamtivost? Do poslední chvíle nebude mít jasno ani čtenář, jenž rozplétá děj vyprávěný ze dvou pohledů – ženským náhledem intelektuálky Weissové a mužskou optikou přímého a poněkud neomaleného Štolby. Třetí hlavní postavou je samo město Tábor. A zatímco si čtenáři lámou hlavu nad mrtvolou z táborské radniční věže, autoři již splétají nitky Stříbrné iniciály, dalšího případu, tentokrát z Kutné Hory."

moji kluci

Máme za sebou dva týdny sžívání se jako velká rodina. Během celého těhotenství jsem si to neuměla představit a dost často jsem myslela na to, jaké to bude. A teď to nějak utíká a mě to přijde vlastně docela normální mít děti dvě:-)

Mládě svého malého brášku má moc rád. Pořád ho chodí hladit, chtěl by ho objímat, dává mu pusu, dokonce pyšně vozí kočárek. Nadšení ho nepřešlo ani když pochopil, že miminka občas brečí a potřebují mnohem víc péče. 

Donedávna to byl můj "malej" kluk a teď už ho tak vůbec nevidím. Jako kdyby během těch několika dnů, co jsem byla v porodnici, neskutečně vyrostl. Přitom ještě před nedávnem byl úplně stejně maličký.

MiniMládě reaguje na jeho hlas a často se stává, že se začne usmívat, když ho slyší. Vypadá to, že budou dobrá dvojka:-))

Já jsem ještě docela unavená a jsem z toho překvapená. Nějak jsem si totiž myslela, že touhle dobou už budu nějak normálně fungovat(opět to moje plánování...). Samozřejmě základní věci(a někdy i něco navíc) zvládám, ale není to ještě tak, jak bych si sama představovala. Možná to ani není o únavě, ale o pocitu, že prostě jen nejsem ve své kůži. Poprvé mi to šestinedělí nepřišlo vůbec tak náročné. Dvě děti jsou asi přeci jen znát. Nejraději bych už začala cvičit, ale vím, že musím opatrně(takže jsem si prostudovala co všechno můžu a co ne a brzy pomaličku začnu). 

MiniMládě se během noci budí dvakrát, což mi od něj přijde velice milosrdné, většinou se nají a znovu spí, takže to není žádná velká šílenost. Jen první noc doma asi do jedné plakal, ale mám pocit, že si opravdu musel jen zvyknout na nové prostředí.

Jsem šťastná, že se kluci mají rádi, jsem šťastná, že mám krásné zdravé děti a jako máma dvou synů se přes občasný výkyv nálady a veškerou únavu, cítím výborně:-)