úterý 28. dubna 2015

šest týdnů!

Štěpánovi bude zítra krásných 6 týdnů a já jsem si naordinovala tak trochu blogovací pauzu. Chtěla jsem alespoň lehce najet na nový režim, věnovat se Mláděti, učit se do školy a trochu udržovat domácnost při životě. Teď už mám pocit, že jsem si trochu zvykla a můžu se zase s chutí pustit do psaní. Chybělo mi to, ale když byl čas, nebyla energie, když byla energie nebyl čas...
Za těch prvních šest týdnů jsem si už stihla užít zánět z kojení, při kterém jsem musela do nemocnice pro antibiotika a bohužel i podivnou střevní chřipku, což je při neustálé péči o miniMládě opravdu náročné.

Kromě toho jsem už stihla být i dva dny ve škole. Po porodu a nějaké době doma byla najednou učebna, spolužačky a biologie úplně jiný svět:-)) Bála jsem se, že nebudu schopná se vůbec zapojit, přemýšlet a fungovat, ale dopadlo to docela dobře(alespoň tedy z mého pohledu:-) Muž hlídal miniMládě a přivezl mi ho na krmení vždycky když bylo třeba. Doteď nechápu, že jsme to zvládli...Ale podařilo se!

Chtěla jsem se zmínit i o tom, jak je super jezdit s kočárkem v tom nádherném počasí, jenže při dnešním pohledu z okna by to byl asi výsměch...Ale jsem optimista a věřím, že jednou už se to zlomí a bude krásně třeba i několik dnů po sobě:-))

Když jsem na začátku měla pocit, že Štěpán je úplná kopie brášky, tak dnes už začínám vidět drobné rozdíly. Vzhledově je to pořád podobné, ale povahy budou maličko odlišné. Mám pocit, že miniMládě je o trochu plačtivější, někdy vyloženě potřebuje usnout vedle mě. Kryštof prvních šest týdnů téměř prospal(ve dne i v noci) a skoro jsem o něm nevěděla. Oba stejně ale nejraději usínají při hudbě, uklidňuje je. Mládě nám v poslední době neustále připravuje festivaly=hraje v obýváku na několik nástrojů a my mu musíme tleskat, chtít přídavek a podobně. Jestli budou i v tomhle stejní, máme se na co těšit :-)))

A Mládě? Pořád stejně starostlivý starší brácha!:-)



Usmívá se! Začalo to nenápadným občasným úsměvem, ale na poslední fotce se mi povedlo zachytit opravdu nekontrolovatelný smích(a smál se samozřejmě při pohledu na mě:-))




8 komentářů:

  1. Krásně roste, obdivuju tě, ze zvládás i studium a držím palce, at ti to jde všechno i dal :) B.

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherné miminko! A má víc vlasů než naše 18ti měsíční Naďa :-) Hodně sil! Svatava

    OdpovědětVymazat
  3. Stejně vypadá droboučký, ale to bude možná větším oblečením? Usínání při hudbě je zajímavé, to musím zkusit... S tou školou obdivuju, borci jste všichni! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Nádhernej! <3 a doufám, že ti bude všechno pohodově klapat i nadále ;)

    OdpovědětVymazat
  5. Ta série s úsměvem je naprosto dokonalá! :) Kluci vypadají spokojeně

    OdpovědětVymazat
  6. Ten šibalský úsměv znám, jednou jsme se ve škole učili, že miminka se přirozeně chtějí dospělému zalíbit, proto se také tak brzy začínají usmívat a to zejména na osoby, které o ně pečují, je to myslím dobrá životní strategie a Štěpán na ni již přišel...Je fakt boží ☺ Zdraví Bára

    OdpovědětVymazat
  7. Moc hezké. Je vidět jak si roli velkého bratra užívá. ;-)

    OdpovědětVymazat
  8. sú nádherní,ešte raz gratulujem :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)