pátek 16. října 2015

Bráchové



Jsou chvilky, kdy už fakt nemůžu, tenhle podzim je opravdu jeden z nejúnavnějších. Snažím se, ale pořád mám pocit, že nic nestíhám. A pak jsou chvilky jako třeba tahle a já si říkám, že mi to stojí za tu únavu. Za mrkev ve vlasech, nestíhání, budíček tak brzy, že by se člověku chtělo brečet. Protože máme úplně super kluky. A miluju je! Mládě často říká "jsme lásky" a má pravdu. Jsou. Ty největší lásky!





2 komentáře:

  1. Asi tak stejně jako ti naši dva klucí... akorát mi je máme trošku dřív od sebe;-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)