pondělí 29. února 2016

miniMládě/11měsíc

Jedenáct měsíců, čtyři zuby a spousty legrace. Zima už ho moc nebaví, nebo vlastně-zima ani tak ne, ale nebaví ho neustálé oblékání, svlékání. Většinu času se šíleně vzteká a já mu vyprávím o tom, že brzy bude jaro a už nebude muset nosit tolik vrstev. Zdá se, že téhle pohádce zatím moc nevěří.
"Máma, táta, bába, papa, dej, hamham, aoooj, nenene" je aktuální slovní zásoba.
Baví ho dělat "pacičky", mávat tátovi z okna když jede do práce a ze všeho nejvíc se chce opičit se vším co dělá Mládě. Takže spolu opravují, vaří a nejnověji spolu nacvičili číslo při kterém Mládě leží na zemi a miniMládě ho "přeskakuje". Provázeno výbuchy smíchu.
Zatím nechodí, ale poměrně zdatně se pohybuje s konferenčním stolkem místo chodítka, naopak chodítko zkusil před pár dny na návštěvě a totální nezájem. Běžně stojí u nábytku, a celkově se zdatně pohybuje všude možně.
Váží kolem 10,5 kg a měří asi 74 cm.
Potřebuje mou přítomnost mnohem víc, než Mládě v jeho věku. Ten si klidně vydržel hrát sám a bylo mu celkem jedno, co dělám v kuchyni/nebo jinde. Když chtěl, přišel si hrát, když nechtěl, hrál si sám. MiniMládě už teď potřebuje zjišťovat, co se kolem děje a co dělám. Běda, pokud si dovolím dělat něco bez něj :-)) Většinou se z poza rohu ozve vyčítavé "mama?". Taky mnohem méně spí. Mládě vydržel ráno vyspávat i do půl desáté! Teď neexistuje a přispat si, znamená vstávat na sedmou(ale říkám si, že pokud nebudou pravidelné budíčky v půl páté ráno, že si nemám na co stěžovat).
A mě...taky už zima nebaví, ale čistě jen skrz tu nepraktičnost a nepohodlnost oblékání. Jinak bych lyžovala a lyžovala, s klukama sáňkovala a tak dále.
Mám teď poměrně šílený zmatek kolem školy(ještě se stále držím!:-) a většina energie jde na vybalancování toho všeho. Tzn. doma alespoň trochu uklizeno(no...je to těžký, když uklízíte a z druhé strany vidíte chlapečka, který všechno zase vyhazuje ven:-), alespoň lehce být připravena do školy(i tak nic moc!), věnovat se dětem a večer padnout do postele. Téměř nic dalšího se do mého programu nevejde(běda jak přijde nějaká podpásovka, jako třeba nastydnutí).
A blíží se narozeniny, tak už řešíme detaily kolem oslavy a snažím se, aby všechno dopadlo co nejlépe. Mimochodem, před rokem jsem byla už úplně zničená a netoužila po ničem jiném, než aby byl venku. A teď mi to přijde neskutečné, že mu vážně bude rok!

Už to jde fakt horkotěžko...to jsem si zase něco vymyslela :-)))


2 komentáře:

  1. Oba kluci jsou naprosto úžasní <33 šíleně to utíká :)

    OdpovědětVymazat
  2. To není možné, že už jedenáct!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)