středa 30. března 2016

Tak jsme zase jeli

Vzít tři děti, nacpat auto (skoro) k prasknutí, dodat si odvahy a především energie a vyrazit s nimi do hor.  Poprvé v životě jsem zažila Velikonoce na svahu. Jako malá jsem je docela často trávila v Šumavských horách a přišlo mi to jako nejkrásnější čas-i když většinu času byla zima, barvit vajíčka mě moc nebavilo(přiznávám!) a koledníků jsem se jako malá holka docela bála.
My jsme jeli do Rokytnice nad Jizerou, kde jsme byli i přes jarní prázdniny a kde to máme moc rádi. Skoro mám pocit, že mi tak trochu nahrazuje tak trochu ztracenou Šumavu.
Takže-odvahu jsme si dodali, děti jsme sbalili a do hor opravdu vyjeli! A myslím si, že jsme dobře, moc dobře udělali.



Nepotřebuji dostávat kytky. Největší radost mi udělá dobrá káva. Touhle mě muž potěšil před odjezdem, když jsem se starala o to, aby měly děti co obědvat. Prostě jen tak, pro radost. A bylo to přesně to, co jsem potřebovala na ten správný rozjezd :-)

Velikonoce a jaro! Na horách to ovšem ještě moc neplatilo. I když to krásné počasí bylo vážně k nezaplacení a velmi příjemné. Mládě lyžování začalo hodně bavit a musím ve své mateřské pýše napsat, že lyžuje skvěle, sám a za rok budeme svištět z kopce společně.


Dopoledne lyžování a odpoledne výlety. Přeci se nebudeme povalovat:-) Uznávám, že to někdy bylo velmi náročné a odjížděla jsem naprosto vyčerpaná. 


Malý model na procházce ve Vysokém nad Jizerou. Sbalil si všechno. Svůj oblíbený batůžek i hrneček na pití a samozřejmě sluneční brýle. Bez nich by to nešlo.



Lyžování s J. Vstali jsme brzy a i když se v noci měnil čas, vyjeli jsme společně na Lysou horu a užili si super lyžování, povídání na lanovce a spousty slunce. I on udělal v lyžování super pokrok. Dávám tomu rok a bude čekat dole pod kopcem on na mě, pokud se nezlepším:-)





 Atom a MiniMládě, který se moc rád nosí, tulí a obdivuje své dva starší bráchy, když se připravují na svah. Než se rozkouká, bude tam jezdit s nimi(doufám!)

Legrácky před exkurzí do Harrachovských skláren. Jak já bych si chtěla jednou zkusit práci se sklem...Láká vás to? Mně strašně moc. Jako bonus jsme si s sebou koupili výborné kousky z místního pivovaru. Výborné!


A jedna skoro komplet rodinná momentka. Fotil J. 

Ano, je to mazec a někdy je to strašně, strašně těžký. Občas mě ničí pocit, že nic nezvládám tak, jak bych si přála, že je to všechno strašně nefér, těžké, že už nemůžu. Ale můj muž mi říkal, že kdyby to nebolelo, tak to dělám blbě. A já mu věřím. 


10 komentářů:

  1. Na hluboký je sklárna a můžeš si tam něco vyfouknout :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Jani, nesmírně obdivuji Tvou odhodlanost, zapálenost a snahu udělat všechno pro děti. Pro VŠECHNY děti. Věřím, že všechno co s mužem děláte je od srdce a jednou se vám vaše výchova bude vracet nespočetně. Fandím vám i celé rodince. m.

    OdpovědětVymazat
  3. Ten závěr je tak nádherný a pravdivý :-) Jste jasný důkaz toho, že někteří lidé k sobě jednoduše patří a zvládáte společně všechno úžasně.

    OdpovědětVymazat
  4. Jak je možné, že i na lyžích vypadáš tak dobře? :D Sluší vám to společně hodně moc a držím palce, aby to sice bolelo, ale přinášelo ovoce :)

    OdpovědětVymazat
  5. Kafe z lásky, úplná stylovka vaše :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Kde pořád berete energii? Moc se mi líbí váš přístup a vůbec nevím jestli bych zvládla být takhle neskutečně akční:-)

    OdpovědětVymazat
  7. To je nábomba a nádhera. ráda čtu o tom co zažíváte a jak pracujete s dětmi. závěr je opravdu krásný <33

    OdpovědětVymazat
  8. vy jste tak nádherný pár i rodina. Moc držím pěsti, ať to takhle funguje i dál:)

    OdpovědětVymazat
  9. První fotka je plná nadšení a lásky,moc krásné!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)