pátek 17. června 2016

Sestry v triku/část první

Že u nás byla Markétulle, jsem už v jednom ze svých postů psala. Za tu dobu, co jsem se odstěhovala z Prahy tady u nás byla asi zatím nejdelší čas(nikdy dřív to prostě takhle nevyšlo). A i když to v počtu tři děti na tři dospělé bylo chvilkama těžší, než jsem si myslela, návštěvu hodnotím jako velmi, velmi povedenou. Mimochodem...moje ségra nepije kafe. Už jsem se nad tím pozastavovala na instagramu, že je to jedna z mála rodičů, kteří se nepotřebují dopovat kofeinem. 
A ačkoli nepije kafe, tak za dobu jejího pobytu u nás jsme byli každý den v nějaké kavárně. Z toho by šel úplně udělat kafepřehled :-))
Rozdělila jsem fotky do dvou postů a i tak jsem musela šíleně dlouho vybírat, aby jich nebylo moc!
Takže první část našeho společného týdne.

P.S:zpětně se divím, že Atomovi nepukla hlava...i když...on byl možná rád, že ho nenutím si pořád povídat :-D



Mámy to znají určitě všechny. Děti během procházky usnuly. Takže...kavárna? :-D

Mládě potřeboval vzít tetu k panu Hrabalovi, ukázat oblíbené místo. Absolutní nutnost!


Poděbrady, kam jsem konečně mohla ségru vzít. Pro mámy s kočárkem ideální procházka. I když...vedro teda zrovna nebylo. Doufám, že to zopakujeme v létě.


MiniMládě si vybral knihu, takže jsem místo pití kávy pročítala Kmeny. Umí si vybrat, kluk jeden malej...

Liberec. No, moc fotek nemáme, protože se hlavně mluvilo:-)) Ty z návštěvy má u sebe na blogu Markéta(TADY) a já přidávám náš kávovo/čajový dýchánek z náměstí. I když to vypadá nadějně, zase měla čaj! To i těhotná Míla si dala kávu:-))

Poprvé v životě jsem se ztratila v autě v Liberci! Ale úplně tak, že jsem dostala záchvat vzteku(ano, já!) a moje jindy mnohem víc cholerická sestra byla v pohodě, smála se a opakovala "nebuď hysterickeeej" a já šílela. A to všechno v závěru proto, že ulice kterou mi moje sestra asi stokrát přečetla jako Horská, byla Norská, tedy ta správná. Jo a navigace selhala úplně. Trocha adrenalinu do toho cestování. Ještěže se neprobudili spící kluci vzadu :D


Mládě s tetou velí kuchyni. A stálo to za to :-) Sice už byl v pyžamu a chystal se pomalu spát, ale připravovat večeři a ještě k tomu s tetou, to je veliká výzva!

3 komentáře:

Děkuji za milé komentáře;-)