Bez lyží

Sbalili jsme sebe i děti a zmizeli jsme na pár dní do hor. Do míst, které známe jen v zimě, takže jsem se těšila na něco úplně jiného. Vlastně to byl takový hezký návrat do dětství, protože na horách jsem trávila hodně času a některé věci jsou nenahraditelné. 

Trochu odvážně jsme si řekli, že prostě kluci budou chodit a prostě uvidíme, kam až dojdeme.

Na horách je v létě nádherně a v Rokytnici to stojí za to.

Takže jsme první den došli až k Huťskému vodopádu a pokusili jsme se vyfotit všichni. Jak je vidět, ještě jsme to zcela nevypilovali, ale ono to přijde :-) Bylo to nádherně.

Uprostřed lesa. Poprvé jsem pila vodu z potoka. Jo, fakt. Kluci mi to nechtěli věřit, že to je hrozná blbost. Ale fakt! A byla nejlepší :-)

Den druhý! Skoro to vypadá, že jsme se vydali po stopách okolních vodopádů. Ale jde jen o náhodu. Vzali jsme kluky podívat se na Mumlavský vodopád, který je asi 2 km od Harrachova. Krásná cesta(až na poslední úsek plný kořenů stromů, ale s tím jsme nějak počítali) a ještě krásnější vodopád. Ochladit si tam nohy po cestě bylo super. A podívat se trochu víc zblízka!

Cestou zpět jsme udělali zastávku na bobovou dráhu. Mládě si vychutnal jízdu se mnou i Atomem a hodně se mu to líbilo. Vůbec se nebál! 

Celodenní výprava na Labskou Boudu, k prameni Labe a zase zpět. Byla jsem maličko skeptická, ale Mládě se skvěle držel, skoro všechno šel sám. MiniMládě šel až do úplného padnutí a usnutí v kočárku, ale i u něj jsem čekala mnohem menší výdrž. Jsou nejlepší :-)

Klučičí odpočinek u Pramene Labe. Já jsem si dala na Labské pivo a polévku, protože jsem na nic lepšího prostě neměla chuť. Taková typická máma. Ale na únavu to pomohlo velmi! :-)

Poslední dobrodružství v horách. Naše výprava se rozdělila. Já jsem s Mládětem jela lanovkou nahoru. Moc si to chtěl zkusit bez lyží a rozhlédnout se po okolí. Atom s MiniMládětem si dali trasu nahoru pěšky a zkoušeli jsme, jestli se někde potkáme. Super rande :-)

Jo..a našli jsme se! ;-)

A pak jsme šli na kafe..a limonádu...a jeden Fenistil, protože MiniMládě poprvé v životě štípla vosa, a trochu deště, aby nám to nebylo líto, že jsme mu celou dobu zdárně unikali. 

Ale bylo to krásné, protože jsme to tak chtěli mít:-)

Ať žije léto!