úterý 11. října 2016

běháme/Run Tour 2016 Ladronka

Konečně jsem se proběhla tam, kde jsem to loni kvůli kolenu nezvládla. Na pražský běh nám vyšlo dokonale letní počasí, všude panovala dokonalá atmosféra a jako vždy se sešla většina naší rodiny. Chyběla jen Markéta, která odpadla s angínou a raději doma odpočívala. Mladší kluci běželi nejspíš naposledy 500m, příští rok už prý 1km, na což jsem moc zvědavá. A MiniMládě prý převezme štafetu 500m!

Takže vypadalo naše rozcvičování. Každý z nás to pojal jinak.


Já jsem si dala rozcvičku s batoletem v rukou. Nestěžoval si :-))

Loni běžel Mládě s dědou, což byl velký zážitek a hodně na to vzpomínal. Plzeň si dal se mnou a na Prahu si vyžádal tátu. A dali to spolu úžasně!



Doběhli! 



Pauzu po dětském běhu jsme vyplnili třeba zkoušením jaké to je, nic nevidět. Mládě si zkusil nejen jít poslepu, ale také vést mě. A mám pocit, že bylo trochu těžší vést. Neustále mi dával pokyny ve stylu "teď pojď sem a nohu dej tam", ale snažil se hodně. Jsem ráda, že si to mohl vyzkoušet!

Před během. Všichni dobře naladěni!

 Mládě na mě čekal podél trasy, aby si mohl plácnout. Bylo to nejlepší :-)

 Skoro v cíli. A takhle je to celý život. Vždycky, když skoro nemůžu, tak se někde objeví táta, aby mě podpořil a nebo mi podal vodu. Jako tady!

V cíli! Nemůžu věřit, že fakt jo.
Mimochodem, děti focení opět velmi pobavilo...měli v plánu úplně jiné věci a my je brzdili(už to začíná!:-))

Mládě je mámouš. A miluje moje medaile, protože nic není zajímavější hračka :-))

Všechno se povedlo, doběhla jsem i přes veškerou bolest a čekala nás rodinná sešlost. Euforie:-))
Mimochodem o dva dny později jsem nakráčela na fyzioterapii a divím se sama sobě, že jsem to vůbec přežila, ale to už je zase jiný příběh.


2 komentáře:

  1. rozcvička s batoletem:D jste supr rodina;)

    OdpovědětVymazat
  2. vy jste úžasná!na poslední fotce s chlapečkama jsem se dojímala nejvíc:o)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)