úterý 31. května 2016

Sovy, kam se podíváš

MiniMládě už se nějaký ten čas pokouší jíst sám. A líbí se mu to. Nebudu lhát, líbí se mi to taky. Vypadá to titž, že přichází doba během které nemusíme já nebo Atom řešit svůj studený oběd. Jakmile začnou děti alespoň částečně jíst samy, všechno je zase o trošku snazší. Nebo mně to alespoň určitě přijde.

K prvním narozeninám dostal krásnou soví sadu od Skip Hop, včetně prvního příboru, kterou aktuálně využívá asi ze všeho nejvíc. 


Příbor, miska a soví svačinová/cestovní krabička. Aktuálně naše oblíbená jídelní a výletová kombinace a také v poslední době oblíbená značka. Mládě má nějaký čas doma ježčí batůžek, který nosí všude, kam to jen jde. Víc se o něm můžete dočíst v jednom z minulých článků TADY

 Jasně, vždycky po jídle musíme převléct triko. Ale stojí to za to. Snaží se a já jsem za to ráda. Odměnou za snědený oběd je mu odkrytý obličej sovičky(ano, používáme tento známý rodičovský trik:-) Více info o příborech najdete TADY a o misce ZDE.
A k obědu měl curry z červené čočky s rýží. Chutná mu moc!


Svačinová krabička A uvnitř ještě jedna na piškoty, nebo sušenky. Jsem dost  ráda, že tyhle věci v tašce nenosím jen tak "poházené" ale konečně trochu uspořádané. Jediné, čeho se trochu bojím je křehké zavírání na krabičce. Možná to na mě jen tak působí, ale pořád dávám pozor, abych ho nezničila. Zatím ale drží výborně a když svačinku, tak v super krabičce!
Seženete například TADY.

sobota 28. května 2016

Léto se blíží!

Přemýšleli jste někdy, jak naši pleť "vidí" slunce? Pokud ne, doporučuji se podívat na tohle video.



Já jsem totiž byla až trochu vyděšená. U dětí jsem to nikdy nebrala na lehkou váhu, ale sebe jsem moc neřešila. A pak vidím tohle. Normální pleť vs. pleť pod UV tedy taková, jaká je na slunci.
A je to teda vážně silná káva(alespoň pro mě).

Když mi přišla pozvánka od Feeda na seminář o ochraně pokožky před sluncem , ráda jsem přijala pozvání. Léto se blíží závratnou rychlostí a já si vždy ráda poslechnu něco nového. 
Tentokrát akci organizovala pro Feedo Bioderma. Ovšem neznamená, že se od teď mažu navždy jen Biodermou a ničím dalším. Spíš než tohle, jsem se namotivovala, abych letos už opravdu víc přemýšlela, jestli a jak moc mažu nejen děti, ale i sebe. Jak často jsme na slunci, jak moc se chráníme.

Taky jsem věřila spoustě absurdních mýtů! Třeba když jsem pobíhala jako puberťák po pláži v tričku a myslela si, že je to lepší než nějaký krém(ne, není tomu tak! Mazat, mazat a zase mazat!). A taky, že voda chrání před UV zářením(tak tady je to prý dokonce i ještě horší!). Nebo, že stačí namazat jednou pořádně před odchodem na pláž a doma pak zase něčím po opalování(stačí se mazat každé dvě hodiny venku a jednou samozřejmě před odchodem.No, žila jsem v úplné iluzi :-)
Slečna z Biodermy byla připravena na všechny dotazy ohledně tohoto tématu a velmi podrobně vše ochotně vysvětlila. 



Na semináři jsem se seznámila s řadou Photoderm, ze které mě zaujaly především přípravky pro děti. Bioderma využívá patent buněčné biochrany, který je přítomný ve všech produktech i v již zmíněné řadě Photoderm.

Asi úplně nejvíc se mi zalíbila opalovací pěna pro děti. Naprosto živě si umím představit, jak kluky baví natírat se "šlehačkou" u vody! Za mě velké plus za snahu motivovat děti k natírání se zábavným způsobem. Více infa najdete TADY

Další z produktů, které se mi moc líbí pro děti je Opalovací mléko! Tohle mléko má totiž jasně modrou barvu. A komu by se nelíbilo, být jako Šmoula :) Rodiče pak krásně zjistí, jestli je natřeno mlékem opravdu vše rovnoměrně a správně(což je někdy s malým dítětem vážně těžší záležitost). Je vhodné i na velmi jemnou pokožku. Víc TADY

Sama pro sebe uvažuji na léto o kompaktní make-upu. Je speciálně vyvinutý pro citlivou pokožku.
Chrání před UVA a UVB zářením, před spálením a alergieií na slunce. Pro mě k vodě a vůbec na léto, naprostá bomba! Najdete TADY


Jsem ráda, že Feedo pořádá podobné semináře, je to opravdu moc fajn a příjemné! Jen tak dále a díky:-)





pondělí 23. května 2016

Raketa v Táboře

Před pár dny jsme se konečně dostali k prohlídce výstavy autorů dětského časopisu Raketa v Táboře. Spojili jsme to s krásnou procházkou po městě s klukama, taky trochu nepříjemnému zmoknutí v parku, ale stálo to za to. Na výstavu jsme vzali i Markétu s blogu Mámou sama. Psala o ní TADY krátký report.


Malé kluky jsme musely nechat v kočárcích venku(samozřejmě s dozorem), protože Galerie Vodárenská věž, není zrovna uzpůsobena pohybu s kočárky. Vlastně vůbec, ale vzaly jsme Mládě, který si to s námi (snad dostatečně) užil. 


Výstava výtvarníků, kteří společně vytvářejí časopis Raketa, představuje v Táboře pestré portfolio ilustrací, kreseb a 3D-objektů. Vhodné pro děti i jejich rodiče. Ještě pár dnů k vidění, pokud budete mít cestu na jih, dejte si cestu právě sem. Do 29.května je ještě času dost! Nám se líbilo, vám bude určitě taky :-) Více info na fb ZDE.





Galerie je trochu krkolomá a schody už zažily nejeden pád. Ale prostor je to i tak krásný.


Společně jsme zapracovali na koláži a zanechali na výstavě svou "stopu"


Mládě je fascinován spisovateli. Ale opravdu hodně! Po výstavě jsme si museli vyprávět o tom, kdo byl Ota Pavel. Druhý ráno nás budil se slovy "dám vám malý test..kdo napsal Jak jsem potkal ryby?" Takže asi tak...s každým to teď řeší.



Putování žabáka Filemona. Knihu máme doma už dlouho a je přečtená několikrát. Tady jsme si zahráli i originální stolní hru k příběhu.


Příjemná, podkrovní část výstavy. Mládě vybarvoval, odpočíval, hrál si...Já jsem vyhlížela město





Více takových akcí nejen na jihu! Bavilo nás to hodně. Mládě, Markétu i mě. 
A taky jsme se několikrát museli vracet, protože Mládě si potřeboval výstavu řádně prodiskutovat s paní u vstupu. Jako obvykle :-))

pondělí 16. května 2016

Noc literatury

Pořád jsme přemýšleli, jak to zvládnout. Dvě děti jsou přeci jen..dvě děti. Mládě se mnou chodil poslouchat ještě v břiše, je úplně odchovaný předčítáním a baví ho to. MiniMládě potřebuje o trochu víc svůj klid, ale my jsme si řekli, že to prostě riskneme. Domů přeci můžeme odejít kdykoli a když se to povede, bude to jedině dobře.
Museli jsme vybírat, kam půjdeme, určitě nejde zdolat úplně všechny místa, kde se čte, taky nejde, aby děti poslouchaly úplně všechny knihy bez výjimky.
Mládě nejvíc bavil starý autobus, protože mohl sedět a trochu poslouchat venku. Zároveň nemusel sedět úplně potichu a nenápadně se rýpat v hlíně klacíkem. Líbil se mu především ten koncept. Jdeme na zajímavé místo, něco si o tom místě povíme a pak se tam čte. A taky to, že tam čtou často herci. Dokonce řešil, proč něco podobného není pro děti. Prý by ho to hodně zajímalo:-) Když nešel na čtení, rozložil si svojí encyklopedii a prohlížel si. Když jsem ho pak doma ukládala k spánku, řekl mi, že to byl moc krásný den. Hlavně to čtení, že bylo super. Úplně první čtení bylo sice náročnější(snažil se do toho mluvit i když jsme si jasně vysvětlili, jak to má fungovat), ale pak se sebral a zvládali jsme dobře. A že to byl pro něj krásný den, je nejlepší pochvala.
MiniMládě usnul a probudil se až ke konci, zatím mu bylo nějaké čtení celkem fuk, ale určitě se do toho dostane. Tedy doufám. Mohla by z toho totiž být docela dobrá rodinná tradice(alespoň pro mě).








úterý 10. května 2016

Není hrneček, jako hrneček!

My totiž máme kouzelné hrnečky. Tedy...alespoň jim takhle tajemně Mládě říká!

Na tohle jsem se tak moc těšila. Sluníčko, výlety, zahrada a všechno tak nějak krásně snadné. Už se těším, až se k tomu všemu ještě přidá koupání, lenošení na sluníčku a ujídání melounu. 

Únava mě pořád neopouští, už mě věrně provází, ale doufám s tímhle krásným počasí se to už změní.
Potřebuji o něco víc kávy než obvykle a občas se stane, že si jí vezmu i ven s klukama, protože odpoledne trochu docházejí síly. Před časem mi kamarádka Evita, hodila tip na zajímavé hrnečky pro děti. Když ho Mládě viděl na fotce, bylo rozhodnuto. Připomíná mu můj Keep cup a musí ho mít. Úplně nejvíc na světě ho teď potřebuje a brácha prý taky! Dokonce opravdu poctivě čekal na balíček. Dočkal se! 

Přišly a hned je musel vyzkoušet. Po chvilce testování tedy přináším info o Munchkin Miracle 360° Cup. Tedy netekoucích hrnečcích, ze kterých jde pít po celém horním obvodu, šetrným k zubům a vhodné pro všechny děti od 12 měsíců. 
Klukům se moc líbí a mně jako alternativa klasických sportovních lahví vlastně také.


Když jsem viděla tyhle fotky, došlo mi, že už mám skutečně velké kluky!


Naše aktuální cestovní výbava. Munchkin Junior s oušky-vejde se do něj 200ml vody, velký Munchkin pro Mládě, který má objem 296ml, můj Keep Cup a nezbytná káva, bez kterých nikdy nikam neodjíždím(aktuálně už vyhlížím další do sbírky, ale nemůžu se rozhodnout, který chci víc!). Trochu nepraktické je, že hrnečky nejsou určeny do myčky. Ale dá se to celkem v klidu přežít a vymývají se také jednoduše. 

Oba hrnečky pro kluky fungují na stejném principu. Kluci z nich pijí vlastně úplně stejně jako z normálních skleniček. Díky vyndavací gumové části a ventilu voda teče opravdu jen tehdy, když je to třeba. Musím říct, že miniMládě s tímhle měl a ještě trochu má, problém. Ne vždycky se mu daří pořádně se napít, ale učí se. Mládě je úplně bez problému. Co mi asi trochu chybí, je víčko, kterým bych na delší cesty kelímek zavřela. Už se párkrát stalo, že jsem kelímek hodila jen tak do tašky/pod kočárek a část, kterou kluci pijí se zašpinila atd. Hrnečky můžete najít třeba TADY nebo taky ZDE.


pátek 6. května 2016

Velké prádlo

 Ty nejobyčejnější věci a hračky, kluky prostě zaujmou nejvíc. Chytnou a nepustí. Proto když Mládě vymyslel pračku ze staré krabice, šla jsem do toho. Jednoduše další výzva. 
Už se nemusím ani náhodou bát, že nestihnu vyprat. Moji dva synové to zvládnou i sami. Skvělá průprava do budoucna. Celý proces třídění, praní, věšení, sušení i sbírání je oba baví a zatím se jim nová hra "na pradlenky" moc líbí.
Dokonce ukázkově spolupracují, takže moje rodičovské srdce plesá a jásá. 
Z "ničeho" zábava na dlouho :-)
Nefunguje u nás holčičí a klučičí hraní, stejně jako my dospělí neřešíme mužské a ženské práce v domácnosti. Takže mimo kuchyňku už máme i vlastní miniprádelnu a všichni jsou spokojeni:-)


"Tenhle kousek taky brácho?" :-))





Zatímco třídění je práce víc pro miniMládě, sbírání suchého prádla má na starosti Mládě. Bere to velmi vážně-sbírání prádla, to se přeci musí dělat pořádně :-)




pondělí 2. května 2016

Zmizet?

Potřebovala jsem vypadnout. Zmizet a chvilku neřešit vůbec nic. Tedy nic krom krásných dětských fantazií Mláděte, prvních krůčků MiniMláděte, lesa kolem a klidu, který jsem opravdu moc potřebovala. Poprvé v životě jsem měla obrovskou chuť si vypnout telefon.

V poslední době se toho totiž stalo strašně moc. Ti, kteří čtou mě i Markétu z Mámou sama, tak tuší. Nebylo to vůbec lehké období a asi ještě nebude, ale teď to vypadá, že to nejhorší je pryč. Že už konečně bude trochu klidu a že se nebudu muset bát, co se stane tentokrát. Čekat až ráno napíše, že je všechno v pořádku. 

Jsme na sebe se ségrou hodně fixované(i když to tak kdysi vůbec nevypadalo), prožívala jsem a prožívám všechno s ní. Beznaděj, smutek, vztek, strach i bolest, teď už i radost, úlevu a těšení se na nové bydlení, život podle jejích představ, štěstí. Všechno tohle se mi promítlo do života.
Přesvědčila jsem se o tom, že naše rodina je schopná do pěti minut jednat a řešit zásadní rozhodnutí a bez sebemenšího zaváhání ihned pomoct. Však jsme si taky prožily jako malé holky svoje a o to víc nás to teď stmelilo. Když jsem v té nejkritičnější době volala s tátou(a byl den, kdy to bylo pětkrát denně), věděla jsem, že když jsme zvládli normálně žít a fungovat bez mámy, zvládneme úplně všechno. A byla velká pravda! 

Mimochodem...jak asi takovéhle věci prožívají dvojčata? Často na to myslím, protože my dvě sice dvojčata nejsme, ale od začátku jsem se skutečně cítila, jako kdyby někdo opustil mě!

S tímhle vším souvisí i to, že se zásadně změnil můj postoj k lidem v mém okolí. Nejsem si jistá, nakolik to všechno je podrážděním, únavou a vyčerpáním svých kapacit tolerance. Některé věci jsem už jednoduše nevydržela. Dala jsem některým poprvé najevo, že se mi něco nelíbí a odmítla jsem si nechat líbit úplně všechno. Přestala jsem litovat lidi, kteří litovat nepotřebují. Rozhodla jsem se nemarnit čas s lidmi, kteří za to opravdu nestojí a raději tenhle čas věnovat klukům. S těmi, se kterými lidsky nesouhlasím, jsem se přestala vídat. A řekla jsem jim proč! A...ulevilo se mi!
Není čas, ztrácet čas! Máme málo...

Včera jsme jeli do Kerska. Procházet se, mlčet i povídat, házet kamínky do vody. Mládě řešil pana Hrabala(ano, aktuálně ho nejvíc zajímá právě pan Hrabal), jeho kočky, chatu, les, perníkovou chaloupku, ploštice a berušky. A věděla jsem, že takhle to má být. Teď je to konečně všechno na správné cestě. I když to bude ještě těžké, půjde to! Protože rodina je nejvíc :)