úterý 7. února 2017

5/52




Mládě procvičuje grafomotoriku. Hodně často propadá beznaději, když mu něco nového nejde. Snažím se ho uklidňovat, že všechno nejde hned a on to po sto první zase vezme do ruky a jede dál. Téžší věci mu zatím nejdou, ale věřím, že to doladíme. Plánuju pustit se s ním do Šimonovoých pracovních listů, kdo nezná, tak TADY. Zkouším prostě všechno, jak bych mu mohla pomoct a mám pocit, že už je to znát. Dali jsme si spolu jedno fajn lyžování. Já a on, což nám oběma prospělo.I když první jízdu na mě naštvaně křičel, že mu to jede pomalu a pořád kontroloval, jestli jsem s ním. Hodně mě to s ním bavilo a doufám, že to ještě párkrát ve dvou zvládneme. A na lanovce mi pak vyprávěl různé historky. O upírech samozřejmě :-)



MiniMládě rád pomáhá při vaření a ještě raději mě napodobuje . Třeba jako když mi vytáhl tužku na oči a pomaloval si s ní obličej. Vzal to důkladně, polovinu tváře, ucho. Taky se snažil oči, přesně jako to dělám já. Pak si šel v klidu hrát a dělal že nic. Pohoda :) Říkám si, že je vlastně moc fajn, že si tužkou neublížil a svoje věci si hlídám mnohem líp. Rád pomáhá bráchovi s "učením", dost si užívá, když může dělat totéž co on. Velmi k němu vzhlíží. Šetří slovy, skoro ho podezírám, že je trochu lenoch a ví, že mu stejně to základní rozumím. Snažím se ho motivovat, popostrčit k tomu, aby opakoval slovíčka, když si prohlížíme knihu. Bezpečně najde to, co po něm na obrázku chci, ale zopakuje to málokdy. Uvidíme, kdy se opravdu rozmluví.

1 komentář:

Děkuji za milé komentáře;-)