úterý 21. února 2017

7/52

Mládě byl pirát. Tedy alespoň ve školce, během karnevalu. Předcházela tomu velká příprava kostýmu a všech detailů, včetně pirátských tetování a kreslení pirátských vousů. Myslím, že výsledek vůbec nevypada zle. Strašně jsem řešila, aby se mu to líbilo, cítil se pohodlně, aby si všechno vyzkoušel a věděl, co tedy bude mít na sobě, konzultoval to se mnou. A asi se i povedlo :-) Po týdenní pauze se už asi do školky těšil, je na něm vždycky znát, když není pár dnů v kolektivu. Jedno ráno za mnou přišel se zvláštním culením a pořád popocházel kolem se slovy "mami, je na mě něco novýho:"...nejdřív jsem nechápala o co jde, ale pak mi bylo prozrazeno, že se v koupelně mohl natřít po holení s tátou jeho novým olejíčkem. Takže dospělost level 1000 v tu chvilku a já jsem si říkala, že to je vlastně strašně fajn. Tohle jsem si přála, aby se svým tátou prožíval, takhle to má být.



MiniMládě má za sebou první výjezd vlakem, jen se mnou. On a já. Zabalila jsem mu na cestu spousty knížek, svačinu a čekala jsem, jak to celé dopadne. Možná proto, že jsem automaticky počítala s tou nejšílenější variantou, byla jsem mile překvapena. Bavilo ho, prohlížet si knihu, líbilo se mu koukat na svět venku přes okno a nasvačil se úplně sám. Zvládl být chvilku úplně sám beze mě s dětma a vůbec ho nezajímalo, kam jsem odešla. Věc, která by byla ještě před měsícem absolutně nereálná. Kromě toho si konečně si začal doopravdy hrát s ostatními a družit se. Přijde mi, že už mě nepotřebuje mít za zády v jednom kuse. Velmi nám společný výlet prospěl, protože běžně je velmi fixován na Atoma a ten večer vyžadoval, abych ho šla uspávat já. Někdy mívá náladu jen a jen na tátu a jeho jediným přáním je, aby ho šel uspávat právě on. Vlastně mu rozumím, někdy jsou ty dny prostě těžší...Říkala jsem si, jak by bylo krásně snadné, místo těch pěti kilo knih, sbalit jeden tablet a mít svůj klídek. Ale neudělám to :-) Všechna čest rodičům, kteří to mají podobně, nebo stejně. Dneska jsem jela v kupé s úplně úžasnou rodinou, která hrála pexeso. Musela jsem se usmívat, protože jsem teď nějaký čas propadala beznaději, že ty správné mámy to dělají přesně takhle a já jsem někde úplně mimo. Tak prej ne :-)


1 komentář:

  1. Žádnééé, vlak je dobrodružství a zábava. Prožít si tohle s mámou a tátou, je nejvíc do života:o) Zážitky spojují. A pirát je božský:o)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)