sobota 25. března 2017

11/52


Mládě s naprostou spokojeností uvítal jaro. Konečně může pracovat na zahradě, rýpat se v hlíně, lézt po stromech a upravovat si domeček. První nenápadné "výlety" na zahradu už tedy máme za sebou a začíná to být zase trochu jednodušší. Tedy určitě v tom, že venku se děti skvěle zabaví, rychle unaví a vůbec, slunce a spousty jarní energie. Paráda :) Už jsem to určitě psala někdy minulý rok, ale vždycky když přijde tohle období, mám pocit, že těch dětí ještě pár zvládneme. Většinou se pak stane něco, co mi zase otevře oči a mám jasno. Dva jsou (zatím) úplně akorát. Neuvěřitelnou rychlostí se blíží zápis, už máme vybranou aktovku a jsem zvědavá, jak to celé dopadne. Ale Mládě je šikovný a určitě si s tím poradí. Trochu se bojím, co na tu jeho výřečnost řekne paní učitelka :-)) Krom toho všeho si stále hledá chvilku, aby si mohl prohlédnout knihu. Teď to byla kniha "To je Praha" :-))



MiniMládě se mnou za velkých nervů finišoval práci, fandil mi u tisku a radoval se z výsledku, protože jsem se radovala i já. Měl druhé narozeniny, což mi stále přijde jako naprosto neskutečná věc. Uteklo to nějak rychleji, než s Mládětem. Po příjezdu ze školy mě vítal víc než obvykle a celé odpoledne se se mnou objímal a vyhledával mou společnost. Vypadá to, že období nabručenosti se pomalu vzdaluje, což je velmi příjemné. Rád si hraje s míčem, kope do něj, běhá za ním a poměrně přesně hází. Až mě to samotnou překvapilo co všechno zvládne. Už zkoušel i házet na koš. Často jen tak jde a obejme bráchu. Za to jsem úplně nejšťastnější. Můžou se celý den pošťuchovat, ale před spaním si vždycky dají pusu a mají se moc rádi. Nejlepší!


2 komentáře:

Děkuji za milé komentáře;-)