čtvrtek 20. dubna 2017

Na návštěvě (nejen) u Dášeňky

Když Mládě přišel s tím, že by si přál jít na nějakou výstavu o Čapkovi, tak jsem byla sice trochu překvapená, ale pak jsem si řekla, proč ne. I když on by raději výstavu Josefa Čapka, protože jsme právě po několikáté přečetli Povídání o pejskovi a kočičce, dohodli jsme se na výletě na Čapkovu Strž. Tedy letní sídlo Karla Čapka a jeho ženy, ve kterém je už mnoho let muzeum a krásná výstava.

Když jsem tam byla úplně poprvé, byla jsem asi v sedmé třídě a neuvěřitelně mě to tam nadchlo. Líbilo se mi prostředí, dům, expozice a taky si moc dobře pamatuju, že jsem se tam zdržela o chvilku déle, než celá naše třídní skupina a všechno jsem si dočítala. Ostatní venku svačili. Dodnes jsem za to naší paní třídní vděčná, že mi to dovolila a nechala mě tam na vlastní zodpovědnost. Ve spoustě věcech mě pochopila víc, než kdokoli další(minimálně v tuhle dobu) a rozhodla se mou vášeň pro literaturu a knihy obecně, velmi podpořit. Trávila jsem s ní dlouhé hodiny v kabinetě a psala jsem. O všem, co mě tehdy napadlo a cítila jsem se tam skvěle. Ale o tom dnešní post není. 

Po letech jsem se totiž na Starou Huť vrátila a byla jsem vděčná za to, že tam můžu být se svou rodinou, s Mládětem, který měl v očích úplně to stejné, jako já kdysi a první co mi řekl, že by v tomhle domě chtěl bydlet. To mu bohužel nesplním, ale můžu mu slíbit, že jsme v Památníku Karla Čapka nebyli naposledy. I já se ráda vracím.


Prošli jsme všechno pečlivě, ale nejmilejší zastávka byla u Dášeňky a v expozici zaměřená na tvorbu pro děti. Mládě si nechal přečíst většinu popisků, ke spoustě fotografií, nebo obrázků jsme se vraceli a pracovnu zná skoro nazpaměť. MiniMládě se proběhl po zahradě, chvilku s námi procházel výstavu, ale vzali to s Atomem trochu rychleji než my s Mládětem. 

Museli jsme prozkoumat knihy Karla, obrázky Josefa a podkrovní expozici věnovanou Olze Scheinpflugové a Ferdinandu Peroutkovi a vůbec se nám nechtělo odcházet z krásné zahrady. Mládě si odnesl spousty mouder a nových informací, rízítko s pejskem v turistickém deníčku a myslím, že je naprosto spokojený. Mimochodem, už čteme Dášeňku, dokonce jí už posloucháme i jako audioknihu a je to zábavné vrátit se zase na chvilku do dětství. 











1 komentář:

  1. Skvělé místo, vedete děti k obdivuhodným věcem. Obrovská poklona, jste úžasná rodina.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)