úterý 1. srpna 2017

prázdninové cesty/Národní zemědělské muzeum

Návštěva zemědělského muzea vyplynula tak nějak náhodou. V původním plánu totiž byla výstava Magické vikýře v Malostranské besedě, která skončila se začátkem prázdnin. Nestihli jsme jen o chvilku, ale zjistili jsme to až na místě. A protože jsme měli s sebou děti, které dychtili po něčem novém a neokoukaném, napadla švagrovou spásná a skvělá myšlenka. Šli jsme tedy právě do zemědělského muzea, na které jsem sice měla dlouhodobě spadeno, ale ještě nikdy nám to nevyšlo. Takže konečně příležitost. Byla jsem nadšená. Nejen já, ale i děti. Kvůli rekonstrukci jsme sice nemohli vidět úplně všechno, ale i tak spokojenost veliká. 

Venku jsme vyzkoušeli "řízení" traktorů, zamávali jsme králíčkům v králíkárně dalším zvířatům za plotem. MiniMládě přitahoval hmyzí hotel(zase!) i labyrint, kterým probíhal, jak se mu zrovna chtělo. Kdyby to bylo jen na něj, asi zůstaneme napořád venku a dál se nepohneme. Nakonec se ale dal přemluvit.




A uvnitř nezbytné traktory. Ale nejen exponáty, ale i traktory pro děti. Skvělý dětský vozový park, s malými traktory, valníky, vozíčky a tak dále...takže než si všichni vyzkoušeli všechno, uběhla minimálně hodina a půl času. Mládě si vzal na starost v první řadě převážení dřeva(jeho dřevorubecké srdce zaplesalo) a MiniMládě se rozhodl, že od každého trochu je ideál. A taky si prohlédl i ty velké traktory o něco víc, než ostatní. Součástí expozice je i koutek, kde se dá kreslit, což jsme sice nevyužili, ale i tak je to fajn. 








Jako druhou jsme zvládli expozici rybářství. Ta už mi byla o trochu bližší, protože ryby, rybníky, voda...to mám ráda. Větší děti to tam bavilo o něco víc než mrňouse. Asi kvůli temným koutům, možná i kvůli rybím kostrám, na které tam lze občas narazit. Starší děti se ale mohly převléct do rybářského, pozorovat ryby v akváriích kolem, prozkoumat projekci potoka, která byla na pouštěná na zemi. Tady mohli chytat nejen ryby, ale i hledat odpadky a věci, které do potoka rozhodně nepatří. Dokonce je to tak rozjařilo, že byli napomenuti pánem, který tuhle interaktivní expozici hlídal. Moc u toho pískali. Inu, děti.




Už, už jsme se chystali k odchodu, ale na podiu hned u východu se něco chystalo. A Mládě má na tyhle věci nos. Ihned se šel zeptat, co se bude dít a dozveděl se, že bude divadlo(hurá!) a že to bude dokonce pohádka pro děti(třikrát hurá!!). Takže vyzpovídal paní, která si připravovala scénu a kytaru, a pak se všichni usadili a hodinu si na to divadlo počkali. Ze začátku jsem si myslela, že to nedají, že se vzdají a pohádka bude jindy. Ale jsou to držáci. Všichni. Pohádku jsme viděli, dokonce celou a domů jsme odcházeli mnohem později, než bylo v plánu. Ale nikomu to nevadilo, udělalo se dokonce hezky, takže z toho byla i příjemná procházka. My jsme si dali alespoň kafe během představení a pevně doufám, že epic fail v podobě vikýřů bude brzy zapomenut. A všechno to mělo smysl, protože já jsem připravena se do zemědělského muzea ještě vrátit a vidět i všechny ostatní expozice. 





3 komentáře:

  1. Taky se tam musíme vydat konečně už:o) Dík za připomenutí. A to s tou Malostranskou pobavilo docela:o)

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, vy jste prostě úžasní!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Vaše děti musí být nejšťastnější<3

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)