pátek 29. září 2017

prázdninové cesty/V Berlíně III.

Víte co děláme, když venku fakt hodně prší?  A blíží se bouřka? A všude je tma a vypadá to na konec světa? No jasně, my si čteme. Mládě si s sebou sbalil Zahradníkův rok od Karla Čapka, takže jsme jí otevřeli, já jsem měla kafe v posteli(víte jak dlouho jsem tohle nezažila?). Za okny zuřila bouřka a nám to bylo jedno. Taková krásně klidná chvíle. Bylo mi úplně jedno, že třeba něco nestihneme. Ležet a odpočívat bylo prostě v tu chvíli nejvíc. 


A pak se kluci rozhodli, že si budou hrát na upíry. V tuhle dobu žili oba Draculou i když MiniMládě spíš jen jako taková opička, protože co dělá brácha, dělá i on. Takže bráchové-upíři-Draculové a bylo po lenošení v peřinách. Tímto se omlouvám Járovi a Tině, protože se po dobu našeho pobytu, ráno určitě nevyspali tak, jak by chtěli. I když se drželi statečně :-) 




Přírodovědné muzeum v Berlíně, německy Berlin Museum für Naturkunde, patří mezi nejznámější muzea svého druhu a světového charakteru. S více než 30 miliony objektů také patří mezi ta největší.

Po příchodu do budovy nás uvítal pohled na dinosauří kostry v hlavním sále. Ještě předtím jsme si však všimli několika exponátů vystavených poblíž včetně zmenšené rekonstruované čelisti pravěkého žraloka Megalodona nebo modelu hlavy Allosaura, která navazuje na nedokončenou kostrou vedoucí přes sklo z hlavního sálu.

Pro kluky byl ale nejzajímavější právě hlavní sál. A ten opravdu stojí za to. V jeho středu stojí obrovská, třináct metrů vysoká kostra Brachiosaura. Ten však není sám-je obklopen Diplodokem, Kentrosaurem a Dicraeosaurem. Ti, ktří umí německy, si také mohou půjčit speciální přístroj s komentářem ke všem exponátům. Ještě jsme si prohlédli dvě kostry Allosaura a opodál už byla vystavena ohromná spousta zkamenělin pravěkých ryb, ptakoještěrů, ještěrek, trilobitů, amonitů a mnoha dalších živočichů, které si v muzeu našly své místo.




Prošli jsme se i navazujícím sálem, který vyprávěl o vývoji života na Zemi. Sledovat jsme mohli zajímavý film, prohlédnout si model země. Odtud jsme se vydali do sálu dále dostanete do sálu zaměřeného na vesmír či na současně žijící tvory.

Nejzábavnější atrakcí vesmírného sálu je bezpochyby film promítaný na stropě. Chcete-li jej vidět, stačí si lehnout do měkkého kruhu na zemi a sledovat. Přečíst si můžete informace o planetách sluneční soustavy a podívat se na všechny možné meteority, mnohé z nich jsou zcela unikátní.
Sál se zvířaty nabízí dokonalý pohled na vypacniny nejrůznějších obratlovců, od obojživelníků a plazů přes ptáky až po savce.

Uvnitř dalšího sálu- s rybami naloženými v lihu bylo, logicky, dost chladno a celé to působilo jako z nějakého hororu. Nicméně za (trochu strašidelný) pohled to  určitě stojí. 


Na úplný závěr jsme si nechali Tristana. Dvanáct metrů dlouhá a 4 metry vysoká uhlově černá kostra dravého dinosaura byla nalezena v Montaně v roce 2010. Jedná se o jeden z nejlépe zachovaných exemplářů Tyrannosaura rex na celém světě a v Berlíně by měl být do roku 2018. Byl to opravdu zážitek. I když jsme viděli dinosaury i v hlavní hale, tak tohle bylo ještě mnohem působivější. Opravdu obr.


U nás je ten model návštěv muzeí poměrně podobný. Na závěr vždycky potřebujeme kafe. Jak jinak. I tady si ho lze dát, což pro nás byla trochu(dost) záchrana. Kluci si vybrali donuty a my si na chvilku odpočinuli. Kafe naprosto v pohodě. Hispter kavárna to sice není, ale naučila jsem se užít si to i když nejde zrovna o nejklidnější podnik. 

Takže: expozice naprosto super, úžasné pro děti i rodiče, spousty jsme toho ani pořádně neprošli, což mě mrzí a musíme se asi ještě časem vrátit. Kafe přiměřené a v pohodě-unaveného rodiče vytáhne z krize. Rozhodně můžu doporučit návštěvu. Stojí to za to. 



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za milé komentáře;-)