pondělí 13. listopadu 2017

Bejbypankový konec festivalové sezony!

Září bylo ve znamení začátku školy, to ví všichni, ale pro nás také ve znamení posledního letního festivalu. Trochu se nám nechtělo s tím rozjetým létem loučit, ale rozhodli jsme se, že i ten poslední festival bude stát za to. A taky že jo. Kluci už měli nějaké zkušenosti, ale já jsem na tomhle bejbypankovém festivalu byla úplně poprvé. Vyjeli jsme na zámek Kačina, kde se konal festival Kefír. Čekala jsem, že to bude zážitek, ale že to bude opravdu tak moc cílené na děti...přiznám se, že mě to velmi, velmi mile překvapilo. 

Festivaly totiž navštěvujeme často, ale nějak jsme se naučili všechno zvládat i v ne úplně dětských podmínkách. Tady to bylo super. Bylo jednoduše poznat, kdo je tady nejdůležitější. Děti! Jasně, rodiče taky, ale tohle byl fakt dětský ráj. Co bych za to v jejich letech dala, kdybych na jednom místě mohla zkusit tolik věcí jako oni a pak si zalézt do jedné z postelí, které jsou stále k dispozici pro všechny, kteří potřebují pauzu na nabrání energie. Co bych dala za to, stát se na chvilku členem polní redakce časopisu Raketa a zkusit si psací stroj. Jasně, co si budeme povídat, jsem ta generace, která psala na psacím stroji kdysi dávno školní práce(ale jen v prváku na střední, pak už bylo líp:-)), takže psací stroj jako takový vidím úplně jinýma očima, ale...chápete...:-))
Naše společné poprvé na Kefíru plné nadšení. Přiznávám bez mučení, že jakmile jsem objevila "relax plac" tedy místo s nekonečným množstvím bublinkových folií, radovala jsem se víc než děti(ano, zrovna v tu chvilku psali na stroji:-). 

Do toho všeho ještě stihnout hudbu? Na podiu se vystřídala Bára Poláková, Vypsaná fixa, Kapitán Demo, večer zahrál Kašpárek v rohlíku. Na malé stagi kapely Vanua 2, nebo Bombarďák. 
Víte, já už pár koncertů speciálně Vypsané fixy zažila. Některé lepší, některé horší. Občas jsem byla i v první řadě, někdy jsem je poslouchala jen tak z dálky, častokrát s Terezou, protože...Prostě Fixa :-). Ještě nikdy jsem ale nestála v první radě s mým synem v náručí(aby pořádně viděl), volající na Pítrse a Márdiho svá moudra. Jako jo, zážitek! Doufám, že než budu stará babka, vymyslí někdo pořádný festival pro punkové důchodce a moji synové mě na vozíčku taky zaparkují do první řady. Akorát asi na jinou kapelu:-)) A neříkejte mi, že si ho mám vymyslet sama, mám toho teď fakt celkem dost!

Kafe samozřejmě bylo. Druhá věc, co mě celkem mile překvapila: vedle dobrého kafe se dalo sehnat i čerstvé pečivo. Buchty, koláče, chleba, případně rohlíky. Kultura halušek a nudlí už je  obecně z festivalů docela vymýcena. Já jsem jich za ty dlouhé roky tak moc přecpaná, že jásám nad každým stánkem, který tohle neprodává. 
Ale jídlo se dalo koupit opravdu v pohodě. Opět nebudu lhát a přiznávám, že jsem si koupila (naštěstí nevymýcenou) cukrovou vatu k tomu kafi :-)) Děti jedly v rámci možností docela normálně a dobře(kdyby měl někdo potřebu volat sociálku).

Hodně se mi líbil i koutek pro úplné mrňata. V soukromí lze přebalit děti, nebo nakojit miminka, naprosto dokonale vymyšlené a opravdu moc mě to potěšilo.

Atrakcí, zastávek a zajímavostí bylo na celém festivalu opravdu moc. Tak moc, že jsme všechno nestihli. Třeba čtení pro děti, což musel být zážitek, ale...v tu chvíli hrála hudba a nešlo to. 
Stihli jsme ale bubenický koutek, odkud jsme s Atomem(přísahám a nekecám! a to já jsem člověk, který nespočetněkrát usnul ve zkušebně, protože dlouhé čekání a Atom toho má taky dost za sebou) odcházeli se začínající bolestí hlavy. Vypadali jsme tak zničeně, že nám Tereza na chvilku odpomohla od malých lotrů a my jsme využili dvojpostel k několika minutovému odpočinku. Díky za to, protože jinak bych asi nezvládla poslední koncert festivalu, tedy Kašpárka v rohlíku. Za rok zas a tentokrát zkusím lépe rozplánovat co všechno bych chtěla stihnout. Nebo alespoň na chvilku vidět. A když se podaří, tak snad i přespat :)

























4 komentáře:

  1. No tak to je bomba...... Ted mi doslo, jak dlouho jsme se nevideli a jak mi to chybi. Zavolam a musime vymyslet kdy vam konecne prijedu ukazat Jakoubka, poslechnout si zazitky od konce leta, pokecat si a dat si super kafe od Atoma :)

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju, miluju, miluju tyhle vaše fesťáky a celé vaše krásné léto. Viděla jsem toho spousty na instáči, odkud mám o něco větší přehled. Jste boží, fakt skvělá rodina! Těším se na další články.

    OdpovědětVymazat
  3. Mě vaše festivalová dobrodružství TAK BAVÍ<3 Buďte pořád akční jako jste:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Takova kupa inspirace! Spoustu mist, ktera zminujes, si poznamenavam, a tesim se, ze je v horizontu nekolika let a mym minichlapikem navstivim, poznam a zaziju ❤ Terka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)