středa 18. dubna 2018

kosmetické tipy/velmi jemná péče Weledy

Jak již napovídá nadpis, dnes to bude tak trochu o kosmetice. Nějaký čas jsem se sice v tomto směru odmlčela, ale neznamená to, že bych nějak extrémně zahálela. Naopak. Takže pokud vás zajímá, co používám po sportu, v rámci jarního detoxu a nebo během celého roku "jen tak", jste tu správně. Rozhodla jsem se totiž sepsat pár svých aktuálních tipů. Dnes je na řadě Weleda, kterou mám mezi oblíbenci zařazenou dlouhodobě. Po porodu MiniMláděte jsem milovala především mandlovou řadu a nechtěla jsem se jí, za nic na světě, vzdát. Dnes je všechno opět trochu jinak a má výbava se značně rozšířila. Aktuálně mám tři sady svých oblíbenců, které vám na blogu představím. Protože je Weleda je, alespoň pro mě, záruka kvality. Ještě jsem se nezklamala a doufám, že ani nezklamu. A právě proto s těmi nejoblíbenějšími chci seznámit i vás. 


"Žlutooranžové arnikové kvítky potkáte hlavně v horských oblastech, kde je zapotřebí houževnatost a přirozená síla. Ta se zračí i v účincích této rostliny, a proto je arnika od dávných dob využívána k léčebným účelům. Pomáhá hojení pohmožděnin, poranění kloubů i namoženým svaly."

Masážní olej je ve skleněné lahvičce. Samotný olejíček je zeleno-žluté barvy a má velmi příjemnou bylinkovou vůni.  Ikdyž se doporučuje natírat olej na vlhkou pokožku po sprchování nebo koupeli, velmi lehce se dá rozetřít i na suché pokožce. Já ho ale v drtivé většině případů používám právě po běhu a následné sprše.  Skvěle se vstřebává, což mi vyhovuje. Nemám moc ráda, když jsem dlouho "umaštěná" naopak vždy uvítám příjemně jemnou pokožku. Mé kritéria tedy naprosto splňuje. Olejíček by se měl jemně vtírat, případně vklepávat. A protože je vhodný i jako prevence křečových žil, snažím se natírat pravidelně na nohy. Další možností, kterou jsem ovšem nevyzkoušela, protože mi vyhovuje použití po sportu, je nalít olej do horké lázně. Myslím, že se ale blíží doba, kdy i tuto možnost vyzkoušít. Rozhodně jsem ale spokojena.

Sprchový gel je v klasickém "weledovském" balení. S ním konkrétně mám už zkušenosti. Využívala jsem ho často po náročném cvičení, kdy mi opravdu velmi vyhovoval. Má stejnou bylinnou vůni jako masážní olej, takže dokonalé dvojka. Navíc pokožka zůstává hladká a provoněná vážně dlouho. Po běhu mě arnika osvěží, levandule zklidní mysl a rozmarýn dodá energii.




Březový sprchový peeling. Vhodný pro všechny, kteří nevyhledávají klasické peelingy, ať už z jakéhokoli důvodu. Často jsou totiž peeling příliš hrubé. Tak to rozhodně není tento případ. Vlastně je to takový příjemný sprchový krém s obsahem drobných peelingových částeček. Ty tvoří voskové perly z karnaubského a včelího vosku, které velmi šetrně odstraní odumřelé kožní buňky a zároveň pokožku vyčistí. A jak už samotný název napovídá, obsahuje i extrakt z listů břízy bělokoré, ricinový olej a meruňkový olej, díky nimž zabraňuje vysušení pokožky. Ještě k tomu všemu by měl pomáhat proti celulitidě. Tedy při intenzivní kúře - což samozřejmě obnáší pravidelném používání. Ideální je aplikovat krouživými pohyby a důkladně vmasírovat. Já si užívám příjemnou a svěží vůni, prostě jaro ve sprše.
Takže pokud klasické peelingy nejsou nic pro vás, máte tu jedno prima voňavé a jemné řešení.


Ještě jedna malá, ale velmi speciální záležitost. Skin Food. Krém, který obsahuje výtažky z violky, měsíčku, heřmánku, včelí vosk a nechybí ani přírodní oleje. Složení napovídá, že vaši pokožku krém pořádně zhydratuje. A je to vážně bomba. Neobsahuje syntetické konzervanty, barviva, parfemaci ani látky na bázi minerálních olejů. Konzistence krému je, překvapivě, opravdu nádherně máslovitá. Díky tomu se však krém nevstřebá tak rychle, jak by bych považovala osobně za pohodlné. Nejraději krém používám na suché dlaně a okolí nehtů či na suché lokty. Výrazně mi pomohla na suchá lýtka po celodenním lyžování(vím, dneska už trochu pasé, ale stejně to sem musím napsat).
Parfemace je příjemná, cítím z ní výše zmíněné složky, nic chemického. Jen je možná maličko výraznější, ale nevtíravá.
Pokud vás tedy trápí suchá pokožka a chcete ji dodat pořádnou dávku výživy, neváhejte. Mohu jedině doporučit.


Weleda Cold Cream. Jak už napovídá název, jde spíše o zimní záležitost. Používáme ho totiž nenápadně, tak nějak doteď. A zatím všechno v pořádku. Je opět z těch hutnějších to rohodně ano, ale jde přeci jen o krém do zimy, takže to pro tentokrát neřeším. Roztírá se velmi hezky, voní po růžích(a kdo mě zná tak ví, že jen tak něco s vůní růží nezvládnu) Tady mi to voní, protože jde o nevtíravou a docela jemnou vůni. Jsem ráda, že se k němu případně můžu vrátit, kdybych neobjevila nic nového. Stejně jako Skin Food, stal se i coldcream základem v naší kosmetické výbavě.

Do party ke Cold Creamu nesmí chybět balzám na rty Everon. Je moc příjemný, zanechává rty příjemně vláčné, chráněné a vyživené. Mám z něj, úplně obyčejně dobrý pocit. V poslední době mi navíc, nevím proč, několikrát popraskaly rty a Everon je během krátké chvilky zachránil. Vyživuje rty díky obsahu přírodních olejů a ochrání je před mrazem díky včelímu vosku. Navíc obsahuje přirozený UV filtr. Za mě jednička po celý rok.


úterý 17. dubna 2018

Run tour/ České Budějovice

Máme za sebou první letošní závod na run tour. V sobotu jsme si udělali výlet na jih, do Českých Budějovic, kde se udál vážně zásadní závod. Běželi jsme totiž vůbec poprvé všichni čtyři. My s Atomem i kluci své dětské běhy. 

Celé to ovšem znamenalo poměrně pečlivou přípravu den předem, brzké vstávání a pro mě snídani v autě, protože snídám tak pomalu, že bych určitě nic nestihla. Znám se na ty o dost dobře a nechtěla jsem tentokrát riskovat vůbec nic. Hororové historky ségry, jak si na poslední vteřinu běželi v Pardubicích pro čísla, jsem nějak zažít nechtěla. Naštěstí jsme všechno krásně zvládli a kolem deváté hodiny jsme už měli startovní balíčky. 
Potkali jsme se s Markétou a zbytkem rodiny a děti se začaly systematicky před závodem unavovat běháním kolem dokola, asi aby pak při samotném běhu mohly kňourat, že už nemůžou. Když se na to ale cítily, tak proč ne. 

První vybíhali nejmenší kluci. Takže Danek, Mini a my dvě se ségrou jako doprovod. Nevím, jestli stihne napsat blog, ale věřím, že i u ní bude nějaká zmínka. Až při samotném běhu jsem pochopila, že Mini bude obecně mbohem soutěživější než Mládě. S Dankem se předháněli a opravdu soutěžili, což má Danek po své mamince, které se v naší rodině interně přezdívá Monica Geller :-)) (true story!).
Závěr byl docela drama, protože Mini se rozhodl, že kužely, které značí trasu, kde se máme otáčet(pár metrů před cílovou rovinkou), posbírá a do cíle donese. Což samozřejmě nešlo, takže celou cílovou rovinku prořval a nechal se ostatními litovat, jaký je chudák, že už nemůže. Nechtěl ani medaili(nakonec teda jo, ale půl hodiny se nechal přemlouvat). S dětma to prostě nikdy není nalinkované, jak se zdá na instagramu. Máme tady krásně uřvanou oficiální fotku z běhu, ale mě těší vědomí, že energii na ten běh měl. 

Mládě už věděl do čeho jde, ale stejně se pro jistotu nechal doprovodit Atomem. Myslím, že mnohem víc potřebuje mít někoho v zádech. Za rok už ale prý poběží sám, přeci jen je to velký kluk. Čas si na kiláku zlepšil o minutu, takže spokojenost. Bylo vidět, že se vážně moc snaží. Ale my všechno tohle stejně děláme především pro zábavu, nikdo by mu čas nevyčítal ani v nejmenším. Základ je, nebýt pecivál. A to kluci naštěstí nejsou ani náhodou.

Pak už jsme se maličko rozdělili. Radek si troufnul a pohlídal všechny malé kluky, za což mu patří velký dík. Mohli jsme tam vyběhnout s Atomem úplně poprvé společně. Takže zážitek i když mě z mnoha důvodů předběhl a měl mnohem rychlejší tempo. Stejně jsem za to ráda a jsem pyšná, že to takhle dává. Běhá teď mnohem víc a častěji než já a myslím, že ho dohoním zase tak za rok, rok a půl. Běžela i Markéta a táta, takže vlastně úplně novinková sestava. I přes šílené vedro jsme to nakonec zvládli všichni dobře. Atom na mě čekal v cíli, což mi ohromně pomohlo. 
Pak už zase drobná škatulata a šli jsme fandit Radkovi, který startoval závod na 10km. Za mě je to frajer a dal to v super čase.

A abych nezapomněla. Kluky velmi a na dlouho zabavilo Lidl hřiště a dětský koutek, který tam pro ně byl připraven. Ani jsem to sama nečekala, že to bude takhle snadné a doufám, že se všechno bude podobně dařit i na našem dalším běhu. Protože tímhle jsme ještě asi úplně neskončili. Jsem fakt ráda, že běháme všichni. Byla doba, kdy jsem si to vůbec neuměla představit a najednou je to takhle. A jsem ráda, že jsem mohla běžet s Atomem, protože někdy ho stále vidím v divadle, když mě chytá na schodech a říkám si, že to přeci není vůbec možný, že máme dvě děti a že se všechno tohle děje. Tak zase na dalším Run tour, v dalším městě. Je to super a baví nás to! :-)

























pátek 13. dubna 2018

čteme/Rok v lese

Kniha beze slov? Samozřejmě, že ano!
Navíc tuhle budete rozhodně chtít, protože je, bez nadsázky, vážně dokonalá. My jsme se do ní zamilovali hned, jak jí MiniMládě našel mezi narozeninovými dárky. Noo, dobře...prvotní nadšení bylo především u mě, protože v záplavě dárečků se maličko ztratil, ale hned druhý den jsme už seděli nad knihou a probírali se příběhy, které nám vypraví les. A že vážně vyprávět umí!


Rok v lese
Emilia Dziubak
nakladatelství Host


Pokud znáte a oblíbili jste si, stejně jako my, velkoformátová leporela od Rotraut Suzanne Berner, Rok v lese je přesně pro vás. Princip je totiž úplně stejný. Nacházet vlastní příběhy v krásných ilustracích, nechat své myšlenky plynout tak, jak se zrovna naší fantazii chce. A věřte, že dětské fantazie občas nezná hranic. Ovšem všechny tyto příběhy se odehrávají, jak už napovídá název, uprostřed lesa a na 28 tvrdých(leporelových) stranách, během všech dvanácti měsíců v roce. Už jsme zkoumali a detailně probrali, co dělají během celého rok u ploštice, jak se má pavouk v prosinci, nebo který je to ten měsíc, kdy se rodí všechny ty krásná mláďátka. Detailně jsme si prohlédli dvoustranu s březnem, tedy měsícem, kdy se Mini narodil. Baví nás to oba, vážně!
Mini se díky sezení nad knihami beze slov, opravdu rozmlouvá i když ještě nedávno svými slovy šetřil. Jsem za to vděčná a ráda sis ním vyprávím a zkoumám. Náš každoranní rituál. 
Vlastně jediná slova, která zde najdeme jsou v úvodních dvou stránkách, kde se seznamujeme s obyvateli lesa, včetně pana hajného. Každý se v krátkém odstavci představí a prozradí něco o sobě. Zbytek už je jen a jen na nás. Rok v lese podněcuje zvídavost, rozvíjí postřeh, podporuje představivost i logické myšlení. Ale především je skvělou zábavou.








čtvrtek 12. dubna 2018

výstava/Raketa v GASK

No konečně! Slunce už se s námi kamarádí čím dál víc a naše cestovatelská srdce plesají. V hezkém počasí se přeci jen výletuje o něco lépe. Už to prostě chtělo změnu. 
Na sobotu jsme měli několik variant "zážitků", ale tuhle malou soutěž jednoznačně vyhrála Kutná Hora. Nejen proto, že tohle město máme skutečně moc rádi, ale zároveň jsme se těšili na vernisáž ilustrací, kreseb časopisu Raketa v GASKu.


Protože výstava věnovaná především dětem, je u nás poměrně dost aktuální téma. Vzhledem k tomu, že na chvilku, až nám ve schránce "přistane" tenhle bezva čtvrtletník, se kluci vždycky nesmírně těší, bylo to jasné.  Tady nemůžeme chybět. A dobře jsme udělali. Ilustracím je věnováno celé horní patro a pro interaktivní zábavu je vyhrazen půdní prostor. Největší lákadlo(alespoň pro kluky) byl, zcela klasicky, úplně obyčejný psací stroj, papíry a polní redakce časopisu. Kdo by si nechtěl zkusit něco napsat? Počítače znají všichni, ale stroj je neokoukaná stylovka(tedy pro mé děti. Já totiž na stroji ještě "klovala" školní referáty a běda, když jsem si vzpomněla pozdě večer:-)). 

"Dobrodružné komiksy, k popukání básničky, fantastické pohádky a chuť poznávat svět ve všech jeho barvách i tvarech. Taková je Raketa a taková je i výstava s interaktivními prvky vhodná pro děti i jejich rodiče." říkají o výstavě autorky tedy Johana Švejdíková, Milada Rezková a Radana Litošová.


Skvělé místo, kde si můžete hrát, stříhat, lepit, vyrábět a tvořit. Nebo si jen prohlížet a číst knihy. všechno tohle nabízí výstava, která potrvá do do 1.července 2018.  A my jí můžeme jedině a moc rádi doporučit. Udělejte si výlet do Kutné Hory a přijďte se bavit s Raketou. 

P.S: A až budete objevovat krásy města, nezapomeňte se zastavit na skvělou zmrzlinu ve Zmrzlinárně! Takové osvěžení si nelze nechat ujít.

















Za fotky velký dík J. Dvořákovi :-)