pátek 25. května 2018

čteme/Rok ve školce

Před pár dny byl MiniMládě oficiálně přijat do školky! Kromě toho, že mám velikou radost z toho, že bude v kolektivu dětí a výrazně mu to prospěje, jsem se také rozhodla ho nějak teoreticky připravit. Samozřejmě ví, že zahrada a dům kolem kterého chodíme, je TA školka. Ví také, že tam chodil brácha a že se má na co těšit. K samotné přípravě mi letos výrazně nahrálo nakladatelství Host, které připravilo druhou z knih "Rok v" a protože po Roce v lese(psala jsem TADY) vyšel Rok ve školce, bylo jasno. Tohle bude TA kniha. Máme jí doma od Světa knihy a je to přesně ta, kterou Mládě nedal z ruky a uklidnila ho, ještě během prochází mezi stánky(měl tam totiž malou krizi). Původně jsem jí chtěla dát ještě o něco více času, aby si jí kluci postupně a pomalu prohlédli. Jenže oni si jí prohlíželi denně tolikrát, že není co řešit. Host má na kontě další skvělou věc!


středa 23. května 2018

O rok starší já

Vlastně není moc co psát. Stárneme, dospíváme, nebo zrajeme úplně všichni. Jak by řekl Joey "Stárneme jeden po druhým, proooč?!":-)) Já si navíc své patetické vzpomínání tak nějak vyčerpala na včerejší článek o knižním veletrhu. Ale pravdou je, že si dlouhodobě z věku hlavu nelámu. Dokud mi v obchodech tykají a nebo se ptají, zda jsou rodiče doma, a hlavně-dokud se sama cítím skvěle, není to se mnou úplně nejhorší. V den svých narozenin jsem si šla zaběhat, abych nevyšla ze cviku a aby si tělo nemyslelo, že bude nějaká flákárna, když má výročí. A běželo se mi nádherně. Tak, že jsem se skoro nemohla zastavit. Takže je ten věk fakt jen číslo?

Takhle začínal můj narozeninový víkend. Čas postupně strávený s rodinou a přáteli. Vzhledem k tomu, že kolem nás je aktuálně mraky dětí, šlo spíš o takovou milou kinder-garden party. Přijel mě překvapit táta, aby mi popřál, což jsem úplně nečekala, protože nebydlí úplně za rohem, ale byla jsem vážně hodně ráda. Rodičovská podpora je totiž třeba vždycky..i když je vám třeba...třeba 33 :-)
Ségra mi upekla dort. Já totiž naprosto zbožnuju, když můžu mlsat dorty, nebo sladkosti, které připraví někdo jiný. Ty moje mi chutnají, samozřejmě, ale...není to prostě ono. Asi jako když se sami škrábete po zádech. Vždycky je to lepší od někoho druhého:-))

Čokoládový dort s jahodami navrch-naprosto nejlepší!
Ségra prostě umí! Dort byl tak skvělý, že jsem si ho musela zvěčnit hned několikrát.
A mraky úžasných, skvělých a velmi osobních dárků(všem obrovský, veliký dík, všech dárků si nesmírně vážím!). Takový pocit, když někdo ví....ten jsem vlastně měla postupně celou tu dobu. A i když jsem vůbec neplánovala žádnou oslavu, protože dokážu vymyslet dětskou party, ale svoje narozeniny absolutně ne, tak jsem byla vážně moc ráda, že se to takhle hezky a klidně sešlo. Nic víc vlastně není třeba. 

P.S: Pokud by někoho zajímal recept na skvělý dort, ze kterého u nás nezbyl ani drobeček, tak ho najdete TADY. Stojí fakt za to a je bezlepkový!

úterý 22. května 2018

Svět knihy 2018

Po Noci literatury, o které jsem se tady zmiňovala před pár dny, následuje období knižního veletrhu-Svět knihy. Ani ten letošní jsme si nemohli nechat ujít.  Mezi řádky si lze jistě přečíst, že si tu jeden knihomol za odměnu odškrtá pár titulů ze svého nekonečného, knižního seznamu. Ano, přesně takhle njak to vnímám já. Čestným hostem Světa knihy 2018, na který prý zavítal rekordní počet návštěvníků(!!), byl tentokrát Izrael.


pátek 18. května 2018

krabička poslední záchrany(nejen) pro unavené mámy

Není to jen tak. Před časem jsem si všimla, že můj obličej začíná připadat přesně tak, jako se já sama cítím. Dost zvadle. Doslova. Pleť jsem najednou měla šedivou, v těch horších případech i zelenošedivou, vypadala jsem šíleně a jako bonus se mi přidal pár pěkných kruhů pod očima. Pokud nosím dioptrické brýle, skryju to za ně. Jakmile si je ale sundám, mají lidí kolem obavu, jestli nejsem nemocná. Ne, nejsem nemocná, jen jsem teď byl neskutečně unavená. Když k tomu přičteme, že nikdo z nás nemládne, musí nám zákonitě z téhle rovnice vyjít, že je třeba urychleně najít řešení.
Pominu základní věci, snažím se pít víc vody. Když mě naposledy líčila jedna šikovná vizážistka, kladla mi na srdce, že tohle stačí. Snažím se, někdy zapomínám(můj celoživotní boj), ale...zatím to nestačí. Taky běhám, což ví všichni, kteří mě sledují na instagramu(kdo ne, tak TADY). Po běhu mám vždycky pocit, že je to všecho o trochu lepší, ale to jsou spíš vyplavené endorfiny.
No, zapátrala jsem co a jak a vznikla z toho tahle malá "kápézetka" pro můj unavený obličej. O co tedy jde?


středa 16. května 2018

Noc literatury Nymburk 2018

Literárně-divadelní večírek (nejen) na Labi. Asi tak nějak by se dala shrnout Noc literatury. Měli jsme opět obrovské štěstí. Většinu dne totiž za okny výhružně hřmělo a já pomalu začínala vymýšlet, jak se nejlíp nahradí čtení na lodi. Protože na lodi je to sice dobrodružství, ale když kolem krouží bouřka a nesustále se hlásí o slovo, je lepší mít náhradní plán. Před šestou hodinou se, jakýmsi zázrakem, uklidilo úplně všechno a my jsme s naprostým klidem mohli začít. A tak se i stalo. S úderem šesté hodiny se tedy začalo předčítat z knih, které si naši interpreti vybrali. 

David Matásek - Dva pánové na pláži: Michael Köhlmeier, Rakousko
Jaromír Nosek - Záhada Henriho Picka: David Foenkinos, Francie
Natálie Kocábová - Osm hor: Paolo Cognetti
Berenika Kohoutová - Oběť bouři: Dolores Redondo, Španělsko

A četlo se až do desáté večer, každou půlhodinu.

Letos jsem měla i čas obejít zbylá místa a poslechnout si další interprety. Každé místo mělo svou vlastní atmosféru a kouzlo. Já jsem ale většinu času strávila v Café Society, kde předčítal David Matásek. Mimochodem, když slyšíte několikrát za večer tu stejnou ukázku, musíte si pak, tak jako tak, tu knihu pořádit domů. Zákonitě prostě chcete vědět, co bude dál! A v kavárně se četlo proto, že kafe a literatura k sobě neodmyslitelně patří, to je jasná věc. Jo a já patřím ke kafi a literatuře, takže proč jsem tam asi byla :-)))

Co mě ale naprosto okouzlilo a vůžně velmi potěšilo, byla atmosféra na výletní lodi Blanice. Čtení na vodě s nádherným výhledem je prostě úžasné. Jaromír Nosek, který tu četl byl vtipný a velmi přirozený, takže to všechny posluchače bavilo. Teda...tvářili se tak a já odcházela vážně spokojená, jak to do sebe zapadlo. Kdybych měla čas, ještě minimálně jednou si to přijdu poslechnout a užít si pohupování na Labi.

V radiu Patriot četla Natalie Kocábová. Z čtení se dělal živý přenos a v pauzách mezi čtením probíhalo několik rozhovorů. Myslím, že nápad s radiem byl opravdu velmi povedený! No a balkon Sokolovny, tajuplné rozléhání se hlasu Bereniky Kohoutové a k tomu poměrně dost ponurná kniha.
Každé čtení bylo úplně jiné, každé mělo svůj originální styl a všechny byly výborné. Jsem nadšená, že se nám to i letos povedlo.
Velký dík patří interpretům, bez kterých by to nešlo. Zároveň jsem moc nadšená, že tým Noci funguje tak dobře. Letos to bylo-co se příprav týče, s pár komplikacemi, ale jsem ráda, že se vše ustálo a všechno dopadlo jak má. Věřím nám, že i za rok se vše povede tak skvěle! Bez výjimky velký, velký dík. Jsem ráda, že se tohle všechno může konat.

P.S: na té poslední fotce jsem prostě už jenom strašně, STRAŠNĚ unavená a byl to úplný konec :-))


úterý 15. května 2018

čteme/Transport za věčnost

Vybrala jsme ji především do dětské knihovny. Bylo mi ale jasné, že než k ní kluci dospějí, přečtu si jí sama. A dopadlo to tak, dala jsem jí na jeden zátah. Původně jsem měla v plánu pár kapitol a zbytek na cestách vlakem, ale nemohla jsem přestat. Vážně to nešlo. Tak moc, že od ní nejde odejít a nelze jí jen tak zavřít, je dobrá kniha Transport za věčnost.


pondělí 14. května 2018

Plzeň/Slavnosti svobody

První letošní výlet vlakem. Kluci si do batůžku sbalili vše potřebné, my jsme se snažili nacpat do toho zbytku a mohli jsme jet. Tyhle celodenní výlety máme už docela nacvičené, takže jsme neměli žádný velký problém. Tedy alespoň cestou do cílového města. Tím se stala Plzeň, kterou máme za prvé moc rádi(shodli jsme se kdysi, že to je jedno z mála měst ve kterém by nás oba dva bavilo bydlet) a za druhé byl náš cíl naprosto jasný-Slavnosti svobody.
Pamatujete si, jak jsem minulé léto psala, že Mládě si ve vlaku hraje na to, že píše knihu? Teď jí už píše doopravdy. Jen co se to naučil, začal si zapisovat příběhy do svého sešitu. První písňové texty, pohádky a nebo i to, co právě dělá a vidí. Přesně tak to bylo cestou do Plzně, ale i během čekání na oběd a v různých prodlevách. Mini k tomu zatím kreslí obrázku. Většinou jsou to všechno dost abstraktní auta, ale zásadní je fakt, že ho to moc baví. Takže takhle nějak cestujeme. Základem je velký stůl, aby se na něj vešla veškerá zásadní literatura, pastelky nebo pití a přiměřeně dlouhá cesta-aby toho šlo vymyslet, zapsat a nakreslit tak akorát. 



středa 9. května 2018

pozvánka/Noc literatury 2018

Rok se s rokem sešel a za pár hodin to opět vypukne. Na spoustě míst v celé republice se začne číst. A protože mám pro čtení, knihy a všechny literární akce slabost, nebude město ve kterém už pěkných pár let žiji,vyjímkou. Jasně, že se bude číst i u nás! To by bylo, aby to nevyšlo. Letos, stejně jako loňský rok, máme prima sestavu interpretů a neméně zajímavou sestavu knih.

Jednoduše kulturní událost, která nabízí široké veřejnosti příležitost seznámit se netradičním způsobem s tvorbou současných evropských spisovatelů. Přesně tak by se dal shrnout tento literární happening s názvem Noc literatury. Odehraje se právě dnes-9.5 2018, tedy v předvečer zahájení největšího knižního veletrhu Světa knihy a rozhodně je, na co se těšit.


A jak to bude vypadat? Velmi jednoduše! S úderem šesté hodiny večerní se na čtyřech místech začne číst. Každý z interpretů nás seznámí s jedním zajímavým dílem. Letos pro návštěvníky budou číst tyto známé osobnosti:


David Matásek v Cafe Society z díla Dva pánové na pláži (Rakousko)
autora Michaela Köhlmeiera.

Berenika Kohoutová na balkoně Sokolovny z díla Oběť bouří (Španělsko)
autorky Dolores Redondo.

Jaromír Nosek na výletní lodi Blanice(kotvit bude na břehu Labe pod mlýnem)z díla Davidův dům(Belgie), autora Michela Lamberta.

a Natalie Kocábová v Radiu Patriot z díla Osm hor (Itálie)
autora Paola Cognetti.





Čtení probíhají paralelně na všech místech od 18.00 do 22.00, začátky jsou vždy v půlhodinových intervalech. Poslední čtení začíná ve 21.30.

Důležitá informace pro zimomřivce - na lodi Blanice se bude na přání podávat teplý čaj a deka, aby byl kulturní zážitek opravdu bez chyby.

Vstup na všechny místa je zdarma, nenechte si možnost nahlédnout do míst, která se Vám běžně neotevřou a užijte si kvalitní, kvalitní kulturní zážitek.


čtvrtek 3. května 2018

čteme/Bratři v poli

Tuhle knihu jsem našla úplně náhodně, když jsem na podzim navštívila Knihex. Většinou chodím pro pár knih, které mám na seznamu a druhá polovina se týká knih, které mě jakkoli osloví na místě. A to je případ Bratrů v poli, které bylo u stánku nakladatelství Běžíliška jako úplná novinka. Když jsem viděla, že ji napsala Jana Šrámková, od které už máme doma pro děti Zuzu v zahradách, tak jsem vůbc neváhala. Tahle autorka je vždycky záruka dobrého čtení. Ať už dospěláckého, nebo dětského. Hned jsem věděla, že to je ten pravý dárek pro Mini. Protože bráchovský motiv u nás docela frčí, nebylo o čem přemýšlet. Realita je, jako skoro u všech našich knih taková, že si jí stejně prohlédnou i pročtou oba. A my, rodiče po večerech také. Ideální ale je, když Mládě čte a Mini poslouchá. Možná to zní neskutečně, ale u nás se tohle vážně děje. Samozřejmě proloženo běhání po trávě šťouráním se v ohýnku, nebo stavění silnic na pískovišti.