pátek 13. července 2018

výlety/Muzeum Českých drah

Výlet s vlakovou tematikou jsem klukům slibovala už nějaký čas. A ten čas přišel před pár dny. Měli jsme volno, venku to nebylo úplně na koupání, proto jsme se(prý konečně!) vydali do Muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka. Spousty vlakových nadšenců, spokojených dětí a hodně zajímavých zastávek. Ale nebudu tady lhát, jak vlakům rozumím. Co se historie týče, jsem úplný laik, co se techniky týče, tak jsem na tom taky ne zcela slavně. Takže dětem vypráví a na milion plus jeden dotazů, odpovídá Atom. Navíc už to na místě zná, protože tu párkát byl. No a samozřejjmě má nesčetněkrát větší přehled. Já si pak zase dokážu s klukama povídat a rozebírat detaily ve vojenském muzeu. Tady jsem byla i já spíše posluchačka. Což v praxi znamení, že můj první pocit byl asi takový, že jsem se ocitla v pohádce O mašinkách. Znáte? Zababa nepřišel teda, naštěstí!



Ač většinu léta opravdu vlakem jezdíme hodně a rádi, tady jsme byli (paradoxně) zrovna autem. Ale na místo se dá dostat i vlakem, areál je navíc v těsné blízkosti nádraží. 
Samotné muzeum se nachází v prostorách bývalé výtopny od roku 1997 a mezi exponáty převládají parní lokomotivy. V areálu je vybudovaný i  malý okruh kolejiště o rozchodu 800 mm s možností se svézt. Jen pozor na obědovou přestávku. Vláček sice jezdí po dvaceti minutách, ale pauza na oběd v infu oficiálně není, takže jsme si chvilku počkali. Ale žádná tragedie.
Viděli jsme nejrůznější předměty z historie železnic, mechanika závory, modely a součásti lokomotiv. Ve venkovních prostorách také různé druhy vagonů, poštovní vozy a další. Zašli jsme s klukama i do jídelního vozu, trochu se občerstvit, což tedy v praxi znamenalo hranolky za odměnu. Ráda bych jim vybrala i něco jiného, z nabídky to asi bylo jediné. Takže vyloženě ukázkový "oběd podle tabulek".  Samotnou mě překvapilo, jak moc dlouhou dobu jsme tu strávili. Kolem tří hodin to bylo určitě. A byla jsem docela uchozená, ale to přičítám nepatrné zátěži na břiše :-) 
Jako máma dvou kluků mohu doporučit, oba nadšení a spokojení. Mini se sice na začátku maličko bál, ale jen co se rozkoukal, bylo všechno v pořádku. A zajímalo ho to moc. 
Jediné mínus, které je tedy spíše náš problém. Nikde jsme nesehnali kafe. Tedy nejen v celém areálu, popravdě jsem tam nečekala žádnou stylovou kavárnu(i když by to bylo náhodou úplně nejlepší!), ale ani cestou prostě nic, nic nic. Jeli jsme přes Kladno, všechny googlem nabízená místa selhala. Všude zavřeno. Takže nás zachránili až v pražském Café Lajka. Mám dokonce takový pocit, že to nebylo poprvé. A nejspíš ani neposledy. Stokrát díky!


















2 komentáře:

Děkuji za milé komentáře;-)