pátek 10. srpna 2018

čteme/Bojíte se?

Každý má z něčeho strach. A kdo říká, že ne, tak si pěkně vymýšlí. S klukama jsem, zatím, nemusela řešit žádné závažnější fobie, nebo úzkosti. Ale své strachy občas mají, jako všechny děti. A já jim jednoduše nedokážu říct, že to nic není a ať už proboha spí, zhasnout lampičku a nechat je tápat. Sama si ještě stále pamatuji, jaké to bylo pro mě. Jak jsem se dusila pod tlustou peřinou, abych neviděla všechno, co na mě ze tmy pokoje útočí. Možná, kdyby tehdy byly knihy, které vám chci představit, bylo by to všechno jinak a já bych si nic z toho nepamatovala. 
Jsem ráda, že si je mohu pročíst se svými dětmi, protože i prevence a překonávání strachu je velmi důležité. A je důležité děti v boji s jejich strachy podpořit. Překonaný strach je přeci jedno velké vítězství. Připravila jsem si čtyři knihy, které se strachem zabývají a které máme aktuálně v knihovničce. Všechny máme pročtené a kluky jsem nechala, aby si vybrali tu, která je jim nejbližší. A jak to celé dopadlo?





Už se nebojím tmy
VHRSTI
nakladatelství Mladá fronta

Pohádkový příběh pro nejmenší s vynikajícími ilustracemi.
Příběh o malém Štěpánovi, jeho plyšovém medvídkovi Bartolomějovi. Také ale o tom, co se skrývá ve tmě a co z věcí všedních a obyčejných dělá ty děsivé a hrůzostrašné. O kostlivci, který Štěpánovi leze každou noc oknem do pokoje, nebezpečné chobotnici, upírovi z obrazu či o tmě, která utíká ze skříně, kdykoliv ji otevřete. Štěpán a Bartoloměj se jednoho strašidedlného večera vydávají na létající posteli do království tmy, aby zjistili, proč se každý večer šeří, přichází noc a tma. A nakonec na to všechno přijdou. Tma je pro nás přeci důležitá, ale proč?!  Malému hrdinovi toto tajemství odhalí sama tma ve svém království. Tma totiž na světě není přeci proto, aby strašila malé děti, jak si oba mysleli, ale „aby se vám dobře usínalo, aby si vaše oči odpočinuly a aby se celý svět večer po celodenním shonu zklidnil“. Příběh, který Vhrsti napsal a nakreslil je jasný, nekomplikovaný a pohádkově stylizovaný. Určen je čtenářům kolem šesti let. Jediná nevyhoda téhle knihy je, že aktuálně jde sehnat výhradně přes antikvariáty, jinak je absolutně vyprodaná.









Vlk a tma
Daniel Roušar
Lea Točeková
nakladatelství Paseka


Děti potřebují slyšet i to, že ve svém strachu nejsou samy a cosi podobného už někdo prožíval. A přesně o tom je tahle kniha. Vlk, hlavní postava knihy tu nevystupuje jako záporný hrdina, což by leckdo díky mnoha předsudkům(nesežral přeci vlk Karkulku?!). Autor knihy využil hrůzné vlčí pověsti k tomu, aby ukázal, že i takové zvíře může mít strach. V našem příběhu konkrétně strach ze tmy, a snaží se pomoci dětem překonat tento problém.
Dvě hrající si vlčata se mezi sebou kočkují, hryžou, až kousnou i starého vlka. Ten se je snaží vyhnatven za dobrodružstvím a oni se mu přiznají se, že se bojí jít do temné noci. Starý vlk začne vyprávět příběh o malém vlkovi, který se také bál tmy, přesně jako oni. Vysvětluje jim, čeho se přesně se na tmě bál a jak mu ostatní vlci vysmívali. Reálná situace, kdy se tomu, kdo má z něčeho strach, posmívají druzí. Když se ten malý vlk přes den potuloval lesem, potkal mravence, který vláčel obrovský náklad, ale všechno to zvládl díky zpěvu. A ten malý vlk se inspiroval a rozhodl se čelit svému strachu pomocí písničky. Další pomůckou mu bylo to, že si přestavoval, jak by všechny ty zvuky, kterých se bojí v noci, zněly ve dne. Strach se pro něj stal výzvou .A i když vlk nenašel žádnou potravu, byl se sebou spokojený. Podařilo se mu totiž mnohem víc, dokázal překonat svůj vlastní strach.  Ráno se ho vydali ostatní vlci hledat a divili se, jak daleko a sám došel.
Příběh je vyprávěn srozumitelně a jednoduše. Krátké dialogy tak, aby kniha bavila děti předškolního věku a mohli si ji přečíst sami i nejmenší čtenáři.









Neboj, Neboj!
Milada Rezková
Lukáš Urbánek
Jakub Kaše
nakladatelství Yinachi

Rozsáhlá publikace Neboj, neboj! tvůrčí trojice spisovatelky Milady Rezkové, ilustrátora Lukáše Urbánka a grafického designéra Jakuba Kaše, autorů například netradiční punkové série Doktor Racek. Vytvořili společně zajímavou knihu, která se dá číst opravdu odkudkoliv a i při opakovaném listování se dá vždycky najít nový detail. Příběh je tu schovaných neskutečná spousta. Nejsem si jistá, jestli punkové vyznění dokáží ocenit úplně všichni, ale u nás celkem bez problému. Strach je zdárně zbaven moci vtipem a také pomocí jeho vlastní zbraně – fantazie. Ale nejde tady jen o tomu, jako v knihách ostatních. Tma je sice velkým tématem, ale jenom jí se přeci nebojíme, ne?
Strach je v knize vypodobněn jako černý puntík. Naprosto graficky jednoduchá a "obyčejná" záležitost, ale lze zobrazit pokaždé trochu jinak. Autorům  se podařilo vymyslet univerzální symbol pro pocit strachu, za který si přitom může každý dosadit svou představu. Asi jako když v Harry Potterovi museli všichni ukázat svůj strach a ten potom zesměšnit a tím mu sebrat veškerou sílu. Pamatujete? Tak tady to je velmi, velmi podobné. Součástí knihy je Galerie bubáků, a protože je to kniha interaktivní a je dovoleno do ní čmárat, může si do ní čtenář a jeho rodina nakreslit své strašáky. Přiznávám se, že tohle se ještě učím. Neumím moc čmárat do knih, nemůžu se přes to přenést i když chápu koncept a rozumím tomu, proč tomu tak má být.
Celkem dvanáct kapitol naznačuje, že strach je všudypřítomný, lidé ho mají čas od času všichni a všude. Text v rámci knihy, ale i stránky střídá barvu, velikost i formu. Na první pohled možná opravdu trochu chaos, ale Mini si jí prohlíží často a rád. Myslím, že se mu líbí právě ten fakt, že může začít kdekoli a je to vlastně úplně jedno. Protože zábavu najde na každé stránce.








Nebojím se tmy
Helena Haraštová
Jakub Cenkl
nakladatelství Albatros

Příběh, ve kterém se uprostřed noci -pokaždé na jednotlivé dvoustraně- chlapeček Tomík nečekaně probudí. A to, co vidí ve tmě kolem sebe, ho pěkně vystraší. Vždyť na něj zrovna číhá strašidlo! A má (h)různé podoby. Jenže....když zatáhnete za část stránky, strašidlo zmizí a namísto něj se na světle -žlutém- pozadí zobrazí opravdová věc, kterou si Tomík se strašidlem plete.
Posuvný mechanismus tvoří knížku zajímavou – obrázky se mění a děti si nenásilnou formou uvědomí, že to, co je ve tmě děsí, jsou jenom představy.
Text, doprovázející ilustrace, je velmi jednoduchý: „U babičky na podlaze sedí temný stín. Je to strašidlo?“ nebo „Na kraji hlubokého lesa Tomík slyší dupání. Je to strašidlo?“. V případě temného stínu jde o psa Huga, původci dupání jsou sova, ježek a zajíc. Celkem šest situací, které nám poodhalují, jak je to s tmou, když rozsvítíme světlo a že některé věci vypadají úplně jiné, než čím jsou doopravdy. Vhodné i pro opravdu malé děti. Mini jí zvládal chápat poměrně brzy a rádi si jí s bráškou prohlíželi ještě dřív, než uměl Mládě číst.






Do výběru kluků jsem absolutně nezasahovala, ničím jsem je nechtěla ovlivnit a všechny knihy jsem s nimi pečlivě prošla. Sama jsem byla dost zvědavá, koho si zvolí jako svého knižního vítěze.
U obou, naprosto shodně, vyhrál Štěpán, Bartoloměj, Vhrsti a Už se nebojím tmy. U Mini v těsném závěsu Neboj, Neboj! což jsem osobně čekala spíš u Mláděte, ale nestalo se tak. Myslím, že si potřebuje najít k téhle knize ještě cestu. Mnohem víc ho zaujal Vlk a tma, přečetl si ji sám už několikrát před spaním. Nutno ovšem podotknout, že žádná z knih u nich vysloveně nepropadla, líbili a líbí se jim všechny, ale vítěz je prostě Štěpán a jeho příběh. Možná i proto, že je aktuálně pro oba jasný a srozumitelný. A tma jim jasně vysvětluje, proč na světě musí být.



A kde jinde si můžete se svými dětmi přečíst o strachu? 
Na toto téma vydalo například nakladatelství Labyrint své, v pořadí třinácté, číslo časopisu Raketa. Strachu, pověrám a strašidlům se tu věnuje velmi citlivě a podrobně.
Betty MacDonaldová a její Paní Láryfáry zase mají recept na Léčení Strašpytlíny v knize Haló paní Láryráry.

1 komentář:

  1. Chci taky koupit nějakou knížečku, zatím je naší princezně 7 týdnů ale chci začít ve 3 měsících
    V3ronika life

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)