středa 15. srpna 2018

na cestách/Sopoty

Naše další cesta vedla do lázeňského města Sopoty. Vydali jsme se tam vlakem z Gdaňského nádraží a cesta trvala asi dvacet minut. Kluci byli z vlakového dobrodružství samozřejmě nadšení a hodně se jim to oběma líbilo. Navíc nebylo ani přehnané vedro a vypadalo to na déšť, což jsem s chutí vítala, vůbec mi to nevadilo. Po šílených vedrech v předchozích dnech jsem se na déšť opravdu těšila. Ale myslím, že tenhle příběh v poslední době známe tak nějak všichni. Tušila jsem od začátku, že tohle místo je typická prázdninová lokalita a bylo to přesně tak. Sopoty jsou známým lázeňským centrem, kde můžete vidět rarity, jako nejdelší dřevěné molo v Evropě nebo „Křivý dům“.

Od vlakové stanice ve středu města vede šest set metrů dlouhá pěší zóna Monte Cassino. Je lemována krásnými domy, galeriemi, kavárnami. Najdete tu vážně všechno, ale její nejvýraznější stavbou je bezesporu Křivý dům. Postaven v roce 2004 – a hned nato se ocitl na seznamu nejkurióznějších staveb světa.

Sopocká promenáda vede přímo na nejdelší evropské dřevěné molo, které je pro turisty určitě nejoblíbenějším místem. Tady se konají kulturní akce, promítají filmy, najdete zde kavárny s výhledem na Gdaňský záliv. Navíc u mola kotví jachty a výletní lodě. Historie sopockého mola sahá do 20. let 19. století. Tehdy byl postaven dřevěný můstek a těšil se tak veliké oblibě, že byl postupně zvětšován. V současné době má dřevěné molo 511,5 m na délku a 10 m na šířku.
A právě tady jsme dokonale zmokli....a vůbec nám to nevadilo!

Udělali jsme si rychlou zastávku ve Sweet Factory. Což v praxi znamená mraky a mraky a mraky sladkostí, bonbonů na váhu. Měla jsem tušení, že budu potřebovat trochu cukrové podpory. Kdybych tušila předem, jak moc budu takovou podporu potřebovat, naberu si tam tak dvě kila! Čekalo mě poměrně krušných dvacet minut, cestou zpět. Vlakem. Vlakem, který byl mnohem plnější, než na první cestě. Ale dalo se to zvládnout. Neviděla jsem žádný problém. Tedy...Na nádraží nám Atom koupil kafe. On to své vypil už když čekal, až udělají to mé, což je poměrně běžná praxe. Já jsem měla za to, že si ho vypiju ve vlaku. Ha, ha, ha. Jak moc a moc naivní.
Vzala jsem si totiž na klín, vzhledem k nacpanosti vlaku Mládě. Už tady si zpětně klepu na čelo. 
Mládě jsem několikrát upozornila, aby se nevrtěl, že mám v ruce kelímek a že musíme dávat pozor. 
No, vybrala jsem to celkem dvakrát a potřetí, když jsem se konečně chtěla napít, mi to kafe vyrazil z ruky. Bylo celkem jedno, že polil mě, ale polil i sebe(nikdo další to kupodivu!! neschytal, za což jsem velmi vděčná). Jenže se lekl a i když káva nebyla naštětí horká, stejně vyletěl jako čertík z krabičky a se strašným křikem začal utíkat celým vagonem pryč. Nuže...zábava pro všechny kolem. Atom ho naštěstí odchytl a já se snažila zlikvidovat celou kalamitu. Tedy kafe na sobě, rychle se rozhlédnout, koho to zasáhlo, nebo ne a tak dále. A pak už překontrolovat Mládě, který měl své krásné, pruhované a světlé kraťasy úplně zlikvidované kafem. Z kterého jsem neměla ani lok a ještě jsem celých dvacet minut čelila velmi zlým pohledům ostatních cestujících a cítila jsem se jako nejhorší matka na světě.

A nejhorší je, že jsem si za to mohla sama, protože kafe do vlaku a dvě děti je prostě velký risk, který mi nikdy nedocházel tolik, jako na téhle cestě. Nakonec jsme si to všechno spolu vyříkali(já a Mládě) a ještě jsem mu cestou zakrývala nenápadně fleky před zkoumavými pohledy ostatních. 

A pak si večer prohlíží fotky v mém telefonu a říká mi "hele mami, alespoň sis to kafe na památku vyfotila!". Neřekla jsem mu na to NIC!  
Tohle píšu hlavně proto, aby bylo jasno-ne vždycky všechny výlety jsou idylické a z časopisu. 
Koho by to zajímalo-kafe jde dolů pomocí jedlé sody smíchané s trochou vody. Zaručeně!
A ty bonbony jsme nakonec snědli ve většině napůl s Atomem. Chápete nás, že jo?:-))



















3 komentáře:

  1. :D Rodičovské zkoušky jsou někdy fakt hodně těžké a fotka na památku:D:D Nejlepší ještě je, když se všichni kolem tváří, že ÚPLNĚ PŘESNĚ ví,co by udělali líp. Ideálně "až jednou budou ty děti vůbec mít" :D

    OdpovědětVymazat
  2. sem tam se stane i malá krize:D jak já rozumím.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za milé komentáře;-)