Tentokrát trochu oddechově, abychom děti úplně nezničili a oni nás do konce pobytu v Krkonoších neproklínaly.
Jeden z našich dalších výletních cílů se tak stal Huťský vodopád. Ten je napájen vodou z Huťského potoka, který pramení pod horskou boudou Dvoračky, které jsme navštívili pár dnů zpět. Pojmenován byl podle první sklářské huti v Krkonoších a jeho výška je dvacet metrů. Leží přibližně v 787 m.n.m. Z Rokytnice je navíc poměrně snadno dosažitelný, takže proč ne. Asi nejjednodušší je držet se cestou z Horní Rokytnice modré turistické značky a stále nahoru po asfaltové cestě. Ta končí asi 300 metrů pod vodopádem, takže tahle cesta je vhodná pro pro pěší i kočárky. Tedy pokud jste ochotni poslední úsek maličko zabojovat(ale také jsme kdysi zvládli). Kluci cestu dali bez větších obtíží, cesta je určitě vhodná pro děti i těhotné, které baví chodit do kopců.
Zpět jsme se nevydali stejnou trasou, ale asi v polovině jsme se napojili na naučnou stezkou Krakonoš a lyžníci, která seznamuje s historií a počátky lyžování. Právě ta nás dovedla zpět do Rokytnice, odkud jsme vycházeli. Kluci si cestou vymysleli svojí vlastní hru a začali si říkat Indiáni Zelená Pírka, na což padly dvě mé gumičky a pár kapradin. A taky lovení v lese a vůbec různé kousky. Výsledek velmi efektní. No a já jsem je v tom nemohla nechat, to je naprosto jasná věc. Takhle toulat po lesích bych se klidně mohla toulat celé dny a vůbec by mi to nevadilo.
A poznámka na závěr-děti došly i zpět, unavené ani moc nebyly a my jsme odpadli skoro dřív než oni. Naprostá rodičovská klasika :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za milé komentáře;-)