úterý 29. ledna 2019

4/52




Mládě aktivně pomáhal při přípravách na zabijačkový víkend, loupal česnek a dělal další pomocné práce. O víkendu si užíval sněhu se smečkou dětí. Večer pak předvedl dokonalý čtecí maraton pro malé kluky. Připravuje se na roli krále v pohádce, kterou budou hrát se ZUŠ, takže každou chvilku proběhne kolem a volá "nám je zima".

MiniMládě byl se mnou část týdne doma, aby se u něj nerozjelo něco víc, než kašel. Nebezpečí bylo naštěstí zažehnáno. Víkend užbyl ve znamení sněhuláků, hraní si s klukama a hlavně-přijel nejstarší brácha, což je pro Mini vždycky svátek a snaží si užít každou minutu(což je někdy dost náročné). Od pátku se moc těšil zpátky do školky. Snažím se s ním pilovat slova, která mu nejdou vyslovovat a mám pocit, že se opravdu výrazně lepší. 

MiniAtom byl na poslední kontrole kyčlí, hurá! Doprovodil mě i do knihovny a spokojeně odvezl na kočárku plakáty na nadcházející čtení. O víkendu se přepl do režimu "nejhodnější dítě na světě" a kdybych chtěla, tak o něm prakticky nevím. I díky tomu jsem zvládla krájet, míchat, nosit i špejlovat. Začíná si nenápadně broukat a pořád se na všechny usmívá. 

Mrazivý týden, zabijačka, spousty dětí a zvykání si na větší auto. Vlastně kecám, na takové věci si člověk zvykne neuvěřitelnou rychlostí. Vždycky, když máme doma čtyři děti, připadám si jako provozní nějakého malého penzionu(ručníky, povlečení, co chce kdo k večeři/snídani?). Ale vlastně mě to překvapivě nijak neničí, je to takový zvláštně pěkný pocit z toho, že máme full house. Až tu jednou budeme sami, bude to fakt divný. Někdy se sice těším, ale zároveň...však to znáte...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za milé komentáře;-)