středa 6. února 2019

5/52




Mládě má za sebou vysvědčení, ale pololetní prázdninový den musel zůstat doma kvůli kašli. Nebezpečí naštěstí zažehnáno. Výstava Tata bojs se mu tak moc líbila, že nám možná právě začalo období poslouchání úplně (pro něj) nové kapely. 

MiniMládě byl se mnou po dlouhé době úplně, ale úplně sám. Žádný starší, ani mladší brácha. Mám pocit, že takhle to budeme muset dělat častěji. Prostřední děti to nemají zrovna nejjednodušší, ale slíbila jsem si, že tohle musím dodržet. Společné dny. Byl za to moc rád.

MiniAtom poprvé v Doxu a kupodivu to celé neprospal. Začíná zvedat nožičky tak, aby na ně vidět, směje se tomu. I když on se teď směje všemu a na všechny. Zatím celkem spokojené miminko, až na pár chvilek. 


Obchází nás nemoci, naštěstí se docela statečně držím(e), ale stejně to čekám tak nějak každou chvilku. Po dlouhé době jsem měla pocit, že se situace stabilizuje, že už v některých věcech umíme chodit. Možná na tom má podíl i fakt, že už se pohodlně vejdeme do auta všichni. Většinou mě z toho pocitu, že už to umíme, vyvedou mé vlastní děti do pěti minut po tom, co se v duchu plácám po rameni. A takhle je to pořád. Když se rozbrečí nejmenší a starší dva kluci se pustí do výměny názorů...je to ještě pořád velká "legrace". Ale držím se statečně. Nebo se o to snažím.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za milé komentáře;-)