11/52

Mládě po delší době odjel na víkendovou skautskou akci. Moc se těšil i když batoh měl skoro tak těžký, jako on sám. Bez ustání si pročítá Levou zadní. Když jsem mu jí objednávala, tak jsem tušila, že ho bude bavit. Ale že takhle? Tak s tím jsem nepočítala ani já. Kromě čtení už je tu zase doba, kdy přijde domů a ze všeho nejvíc chce jít kutat něco na zahradu. Být doma je pro něj trest.

MiniMládě a jeho oslava narozenin. Třikrát hurá. Vláčkový dort se (snad) povedl a on si to užil se vším všudy. Celý víkend mu chyběl brácha. V týdnu se denně pohádají o místo na gauči a pak je sobota bez bráchy najednou šílená nuda. Dokonce spal v bráchovo posteli, aby mu nebylo tak smutno. A to kolo skutečně dostal, takže teď hurá jezdit!

MiniAtom se každý den těší, až přijdou bráchové. Jakmile je slyší začne se smát a rozhazovat rukama. Rád poslouchá Mláděcí čtení, vydrží takhle docela dlouho sami. Snaží se přetáčet na bříško, docela aktivně. Čekám každým dnem, kdy se to povede a on se opravdu přetočí.


Začala jsem cvičit na diastázu. Ano, i já. Prostě tam je. Vlastně to nejsou nijak náročné cviky, ale stejně jsem si na ně ještě úplně nezvykla. Doufám, že se tělo dá brzy dohromady. V pátek jsem odvedla Mládě na sraz skautů a sama jsem sedla na vlak směr Poděbrady, abych navštívila nejdražší Elilínu. V nekojících šatech. Znáte ten pocit, když někam můžete vyrazit v šatech u kterých nemusíte řešit kojení? Panebože! Taková očista u vína. Od soboty do neděle přípravy na kinderparty. Dort, návěstidla, MiniMládě...Všechno se tu dočtete!