pondělí 1. dubna 2019

13/52

Mládě si to jako nejstarší a vůdce dětské smečky, všechno docela užil. V týdnu odpočítával minuty do pátku. Úplně přesně, jako kdysi já. Od čtvrtka jsem už měla hlavu v oblacích, sepisovala jsem si, co nesmím zapomenout a už jsem se toho moc nenaučila. On je po mně v takové spoustě věcí, že si na to pořád ještě dlouze zvykám. Jako já kdysi se svým tátou..totéž.

MiniMládě se strašně těšil na Danka. Vlastně ani nevím, co si to tam všechno tajně vypráví, ale je jasné, že svého bratrance má rád opravdu moc. Takže hlavní bylo jet za Dankem(vy všichni ostatní máte smůlu:-)). 

MiniAtom první závod v životě, cesta na jih a zpět, návštěva u babi a dědy. Zvládl toho spousty. Opět jsem děkovala, jak moc hodné a pohodové dítko se nám na narodilo. Naprosto dokonale všechno zvládl. Čím dál víc se usmívá, nebojí se a miluje bráchy. I když ho neustále budí ze spánku. Poprvé se se mnou prošel v nosítku po Táboře. Krásné počasí tomu dodalo, měla jsem z toho všeho opravdu velikou radost.


Já jsem byla na rande. S Atomem. Vážně! Měli jsme to velké štěstí(a tak odvážnou švagrovou), že jsme zvládli Novou scénu ND a Návštěvu. Naprosto skvělá hra, přesně něco takového, jsem potřebovala vidět. No a taky jsme spolu deset let. To naše seznámení mi přijde, jako kdyby to bylo včera, ale...deset je už vlastně docela dost! Nějak rychle to utíká ne? 

Poprvé v životě jsem se nechala někde vysadit a dobrovolně doběhla na předem určené místo. Nezbláznila jsem se!







Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za milé komentáře;-)