neděle 12. ledna 2020

stalo se

2020. Už víc než týden! Napadlo mě, že by bylo zajímavé udělat nějakou rekapitulaci. Po letech. V poslední době jsem je totiž moc nepsala. Letos je to trochu jiné, všechno. Svoje osobní shrnutí jsem si udělala po večerech doma, potřebovala jsem si utřídit myšlenky a všechno si dát do pořádku. A až pak jsem se rozhodla, že se roku 2019 chci věnovat i tady.  Budou to, jak už to tak bývá, trochu nevšední vzpomínky. Jinak to neumím a vlastně mi ani nepřišlo nejlepší, zahltit to tu hned na začátek spoustou textu. Za celý rok se toho totiž stalo vážně moc. Bylo to poučné, zábavné, hodně cool, ale i hodně drsné. Důležité je, že jsme to všechno zvládli a do nového roku jsme vstoupili s poměrně čistou hlavou a (snad) šťastnou nohou. Takže mi fakt nezbývá nic jiného, než zavzpomínat na všechny ty krásné okamžiky, které jsem měla letos to štěstí, prožít. Bylo jich tolik, že jsem si skoro nemohla vybrat. Tolik vzpomínek, že jsem váhala, co mám vlastně všechno z těch svých fotek vytáhnout a ukázat. Tak tedy pár mých vzpomínkových okamžiků z roku 2019:

Vzpomínka na to, jak jsem s úplně maličkým miminkem, spícím mezi knihami, mohla přivítat Járu Rudiše v knihovně, kde přečetl a debatoval o sauně, historii, železnici, pivu a vůbec o všem. Díky mu za to, byla to celkem jízda, protože to bylo moje první větší vylétnutí od třech kluků. Takže ovlivněna hormony jsem si říkala "co já tady sakra vůbec dělám!".