Na tyhle narozeniny jsem myslela už od léta. Bylo totiž jasné, že až bude Mláděti osm let budu zrovna ve fázi sžívání s miminkem a možná to nebude vůbec snadné. Proto jsem se snažila naplánovat to alespoň trochu dopředu. Strašně moc by mě totiž mrzelo, kdybych ho o oslavu připravila. Všechno se ale povedlo. Sice jsme jí museli díky dalším rodinným aktivitám posunout na začátek prosince, ale dopadlo to tak, jak mělo. Literární oslava osmých narozenin našeho malého-velkého chlapečka.
Zásadní byl dort, který jsem dlouho promýšlela a řešila jsem různé varianty toho, jak by mohl vypadat., Že musí být tematický bylo celkem jasné. Vymýšlela jsem varianty od otevřenou knihu až po hřbety knih kolem dokola dortu. Vyhrál ale nápad s texty z knih. Trochu osobní a originální. Na jedlý papír jsme nechali natisknout úryvky z textů Rudiše, Hrabala a Kafky a pak už to šlo samo. A líbil se mu!
Jak už to tak bývá, naše narozeninové party nejsou tak úplně běžné. Skoro vždycky se hraje a zpívá, což nebyla ani tentokrát výjimka. Letos se ale ve spisovatelském koutku psalo na stroji. Protože to je věc, která děti jednoduše neomrzí.
MiniAtom si užil náruč tety i babičky, což přidalo na jeho spokojenosti, Mládě svůj den prožil naprosto podle svých představ a Mini dělal návštěvníkům koncertu kávu. Je to ideální duo-muzikant a kavárník.
Pořád si říkám, že těch jeho osm let uteklo nějak moc rychle. Umí být pěkně drzý, umí mi dát pusu a říct mi, že mě má rád...ale roste a dospívá šílenou rychlostí. Za pár let už nebude potřebovat mou maminkovskou náruč. Zvláštní pocit. Zatím si teda ještě jdu užívat to, že se za mě nestydí před kamarády a že mi sám od sebe jde dát pusu. Třeba mu to ještě nějakou dobu vydrží:-)
