autorské čtení/Český ráj

Kniha Český ráj má pro mě jedno nesmazatelné plus. První polovinu jsem si totiž přečetla těsně před porodem a tu druhou už jako máma tří kluků. A přesně tohle jsem totiž na ty první dny potřebovala. Něco odlehčeného, něco co plyne a zároveň něco hodně vtipného. A to jsem našla v knize Jaroslava Rudiše. Nezbláznit se a zůstat ve čtenářském procesu, přesně to jsem potřebovala a přesně to jsem tu i našla. Ze začátku jsem si trochu zvykala na velmi specifický styl, který tahle kniha nabízí, ale byla to otázka několika stránek. Pak už jsem se vysloveně těšila na kluky ze sauny, kteří nemají jména. Místo nich jsou titulováni svými profesemi, sociálním statusem, případně jsou jinak specifikováni. Jo. bavilo mě to fakt hodně. Na nějaké poporodní smutky nebyl prostor, protože jsem se musela pořád některým historkám, které se fakt nedají vymyslet, jedině prožít. Ale tohle vlastně není hodnocení knihy. 

Chtěla jsem jen napsat, že ještě lepší než fakt, že si knihu sami přečtete, je situace, kdy vám ji přijede přečíst sám autor osobně. Teda ne mně samotné, ale plné knihovně posluchačů.

Jsem ráda, že se to celé povedlo, že se četlo, diskutovalo, podepisovalo a fotilo. Jaroslav mluvil nejen o Českém ráji, ale i o nové knize, která už za pár dní vyjde v němčině, přidal pár dalších saunových historek. Winterbergs letzte reise.

Rozhodně je se na co těšit!

Pro mě to ale nebylo jen čtení, ale i víno s Liškou, povídání si v kavárně (bez dětí) a spící MiniAtom v knihovně, který byl naprosto skvělý. Bála jsem se, aby se do čtení neprobudil a nechtěl se představit všem přítomným. Neudělal to a vesele se prospal až do deváté hodiny. Jeho první větši literární akce. Aby nebyl proti bráchům pozadu :-)

foto Nymburský deník

foto Nymburský deník

foto Nymburský deník

foto Nymburský deník

6/52

Mládě napsal pohádku, kde je hlavní postava dortík Rebel. Někdy si říkám, že to má fakt snadný. Pro všechny k narozeninám ve vteřině dokáže vymyslet a během odpoledne i sepsat příběh a má hotovo.
Všechno si poctivě skenuju a doufám, že to jednou prodám a koupím si dům na italské pláži, budu pít kafe a číst si jeho knihy. A teď zpět na zem a do reality za 3,2,1...

MiniMládě-a proč?! Stále dokola v kruhu. A proč? -A proč?! -Aaaa prooooč? Z části proto, že ho to opravdu hodně zajímá, ale jsou chvíle, kdy to opakuje čistě pro své pobavení a sleduje, jak už nevím, co na to všechno odpovídat. Taky mě docela slušně poráží v pexesu, musím prý víc cvičit.

MiniAtom je můj nejmenší hrdina, opravdu nejhodnější miminko. Zvládl se mnou čtení v knihovně, následně i část "afterparty" po čtení. Když je třeba, dělá mi obecenstvo i při cvičení, ale vzhledem k tomu, že je jeho pohyblivost ještě docela nízká, tak mi to vůbec nedělá problém. Asi mu to přijde jako vtipná záležitost, protože se většinu času tomu pohledu na mě hodně směje.

Odejít na chvilku od dětí(čti malá dovolená) s Liškou, povídat si bez prerušení(není to fáma, to prý fakt existuje!!:-)), dát si trochu vína, uvést čtení v knihovně...tak to bych měla. Trochu mě začíná unavovat, že se koukám na šatník plný krásných věcí a polovinu z nich si nemůžu vzít, protože kojení. Možná trochu ponorka, ale jen v tomhle smyslu. Jestli se na něco těším, tak na možnost vybrat si oblečení podle nálady a ne podle toho, jak dobře jdou ven vyndat prsa.