Runtourácká sezona zahájena. České Budějovice, kde celý běžecký seriál obvykle začíná, nabízejí příjemnou trasu. Mně ale ještě něco navíc. Totiž, trochu nostalgie. Právě tady jsem se byla podívat na ségru a tátu úplně poprvé, když spolu běželi. Byla jsem pár týdnů po porodu Mini, ale dala jsem si jasný závazek, že hned jak to půjde, vyběhnu taky. A stalo se!
Malý střih a z roku 2015 jsme v současnosti. Běžím já, Atom, naše děti-dvě po svých, jedno se veze, tatí a ségra s tím malým miminkem, které měla tehdy v břiše, ale ještě to nikdo nevěděl. Z malého miminka je dneska Danek, skvělý bojovník i parťák na podobné akce. My všichni, co spolu běháme, jsme se vydali na další dobrodružství. Docela početná smečka, jen co je pravda.
Vzhledem k dětským závodům, vyrážíme poměrně brzy ráno od Markéty. Všechno funguje jak má, díky mé komínkové metodě jsou kluci připraveni včas a bez stresů. Ségra není líná uvařit nám k snídani ovesnou kaši s čerstvým ovocem. Jsem jí za to moc vděčná, protože jestli něco máma, kterou čeká akční den potřebuje, je právě pořádné jídlo. Mám takovou špatnou vlastnost, většinou si připravím jídlo až do auta, pak ho s naprostým klidem nechám ležet na kuchyňské lince a celou cestu se v autě kroutím, že je mi špatně hlady. Tentokrát ne, takže jedeme!
Na místě jsme opravdu včas, slunce svítí a město se probouzí do nového dne, zatímco naše děti jsou natěšené na běhání a čekají, když už to vypukne. Rozcvičují se, blbnou, postupně samozřejmě(protože proč by šli všichni najednou), musí všichni čůrat. Je ráno, dospělácký běh nás čeká až v poledne a proto naše první kroky, po vyzvednutí čísel, vedou ke stánku Costa Coffee.
Záchrana. Jak nemá rodič kafe, začnou ho děti tak trochu válcovat...Takže doplnění energie za 3, 2, 1...Dobré ráno České Budějovice!
