Mládě poslouchá Tata Bojs. A hodně! A denně řve ve zkušebně "Šagali, šagáli". Tak jo no. (když jsem ještě byla mladá a měla jsem nějaké pokusy o kapelu, říkali nám "Mardošovo sestry" tak nevím po kom to Mládě má :-))). Na Valentýna mi připravil krásné přání, vlastně bylo pro nás oba s Atomem, ale mě tak nějak dojalo, protože....všude tam byl vypsán můj věk. Ne, vůbec mě to neurazilo, není přeci důvod. Byla jsem ráda a přišlo mi to nejmilejší. (ale jen tak mimochodem, taky to znáte? Ještě včera, když někdo říkal "před dvaceti lety", znamenalo to pro vás "to jsem ještě nebyla na světě" a dneska, když to slyšíte, tak už víte, že před dvaceti lety jste byli v pubertě! Takže v očích dnešních puberťáků jste už nejspíš odepsaná stářeš!:-)))
MiniMládě byl původcem mé páteční krize. Nutně potřeboval vyprovodit bráchu do Skauta na kole. Musel mít opravdu hodně nutně batoh. V polovině cesty ho začaly bolet nožičky a odmítal cokoli. Zároveň chtěl s bráchou do klubovny, řítil se po hlavě do silnice(včas zadržet a spacifikován, ale stejně byl pláč). Pomohlo až když zahlédl oblíbenou a milovanou paní učitelku ze školky. Ještě mu tekly slzy, ale už se usmíval a mával. Jsou kvality, kterých asi nedosáhnu. Teda alespoň u svých dětí ne. Většinu týdne je hodný, vypráví co se stalo ve školce, s kým si hrál...chce si číst a jednou za čas to dopadne takhle kriticky. Všechno už je samozřejmě odpuštěno.
MiniAtom a jeho první běh s rodiči. Vezl se v běhacím kočárku(viz můj instagram) a skoro celé to prospal. Malý návrat k tomu, co dobře zná z břicha. Většinu času má dobrou náladu a usmívá se. Nenápadně už se snaží i otáčet, což je neuvěřitelné. Před chvilkou se přeci narodil! A teď jsou mu čtyři měsíce.
Úplně poprvé jsme s Atomem běželi spolu! Doba, kdy bych čekala já na něj, je dávno pryč. Mám co dělat a stejně nestíhám. Takže se všichni usmívali na něj a na kočárek a já tak půl metru za ním, uf, uf, doháněla co se dá. Ale budiž. Naběháno má a já jsem měla jistou, docela zásakdní pauzu, takže nárok (asi) ještě mám. Jaro mě trochu povzbudilo, ale v kombinaci se cvičením je to stejně celkem zápřah. V pátek jsem měla menší rodičovskou krizi, po které jsem neváhala objednat si ke kafi trochu vína. Jsou dny, které jsou fakt těžší a nám ty pátky úplně nejdou.
