středa 20. května 2020

Třicet pět vzpomínek

Jsou věci, na které nezapomínáme. Nebo nechceme zapomenout. Nejsem v tom jiná. Hodně vzpomínek jsem se naučila vytěsnit, ale jsou historky, které občas vyplavou na povrch. Když jsem před pár dny měla narozeniny, tak jich taky pár padlo. Těch hodně vypečených a vtipných, které spadají skoro až do kategorie "nepublikovatelné". Celé mě to pobavilo a inspirovalo k tomu, že jsem se rozhodla doopravdy zavzpomínat. Na sebe. Na úplně dětství, na všechno hezké, co jsem zažila a co mi ve vzpomínkách dělá radost. A nebo mě to ovlivnilo natolik, že to z paměti jednoduše nevymažu. Můj pes byl totiž zakletý princ, já jsem měla kapelu s šíleným názvem, vyhodili mě z podnájmu, vařila jsem dětem na táboře. A taky jsem si vzala za manžela literární postavu. Třicet pět vzpomínek na moje léta minulá a někdy dost šílená. 


pondělí 23. března 2020

čteme/Tři jarní knihy podle Mývala

Když před pár dny Mýval oslavil své páté narozeniny, přemýšela jsem o tom, jaký je a co má opravdu rád. Už před časem bylo jasno, že miluje přírodu, dokáže si užívat procházky lesem a zamiloval se do včelařství. Proto i jeho dort vypadal trochu jako jarní louka a dostal i skvělé knihy, které jeho zálibu výborně podtrhují. A protože jsou skvělé a zaujaly rychle místo mezi těmi nejoblíbenějšími, řekla jsem si, proč to nesepsat.  Dnes tedy tři zásadní knihy, které má Mýval na svém nočním stolečku. Některé už známe dokola a do některých se teprve, postupně dostáváme. Mají ale svá zásadní místa a aktuálně jsou naším skvělým doplňkem. 
Nečekejte ale nějaký vymydlený a uhlazený článek. Budeme se totiž vrtat v hlíně, nakoukneme do včelího úlu a povíme si něco o léčivých bylinkách. Jaro je tu!